Výzva (6)

Výzva (6)

O Vantelbooklistu jsem se zde zmiňoval nedávno. Pocházel z úplně prvního dílu mé městské ságy s názvem „City Means – Město plné návratů“. Nyní bych tedy volně přešel k takzvaným Pěnkalinkám, jež pro změnu náleží druhému dílu s názvem „City Means II. – Město plné dialogů“.

Vy, co jste zde na webu daný počin četli, již víte, že se jedná o jistý rébus, v jehož konečné fázi coby luštitelé docílíte požadovaného obrazce. K němu se dopracujete tak, že na papír sepíšete jednotlivé věty, do nichž pak pracně zakomponujete jisté nesrovnalosti. Ty poté vyhledáte, pospojíte a požadovaná Pěnkalinka je hotová. Jedná se tak o mravenčí práci, jež člověka stojí značné úsilí a také nervy.

K tomuto rébusu mě inspirovalo Sudoku, jenž všichni velmi dobře známe a kde se pro změnu pracuje s čísly, i když rovněž existují i Sudoku s písmeny. Jako další mi k inspiraci posloužily na první pohled dva totožné obrázky, jež se však ve skutečnosti od sebe liší v nepatrných detailech. Rovněž netřeba blíže představovat.

Nejinak se to má s onou Pěnkalinkou, jíž v mém podání vdechla život Ema Chardová. Právě ta neprožívala zrovna dvakrát šťastný život. Měla problémy jak ve škole, tak i s rodiči, jakožto se svojí první velkou láskou a nutně potřebovala vybít si trýznivé emoce. Východiskem se pro ni stal papír, kam sepsala věty, jež dráždily její mysl. A onen jí sestavený předmět pak měl představovati cosi niterního, po čemž bezmezně toužila.

Opět na tom prosím nehledejte nic složitého. Je to jako s oním Vantelbooklistem: papír si můžete bez problémů zakoupit v papírnictví, ony věty si pak sestavíte sami či je za vás vytvoří někdo jiný, když se na to nebudete cítit, a stejně tak i vámi danou niterní věc. A vlastně to nemusí být jen práce s větami, i obrázky se dají k vytvoření takové Pěnkalinky použít, jak již bylo mnou výše zmíněno. Prostě jak uznáte za vhodné.

Když tak o tom přemýšlím, každého z nás něco v životě tíží, každý z nás touží po něčem, co je jeho srdci nejbližší. A mnohdy to může býti právě něco nedostupného. Taková Pěnkalinka nám ono vysněné však může alespoň částečně vynahradit. Podobně jako u Vantelbooklistů i zde opět sehrává svoji významnou roli lidská psychika. Zkrátka a dobře, kdo má rád rébusy jako je Sudoku, ten si zde přijde na své.

A čemu v osobním volnu dáváte přednost vy, vážení čtenáři? Luštíte rádi, ať už ono Sudoku, osmisměrky či snad uznáváte jiné hlavolamy? A pokud ano, vyzkoušeli byste si rádi moji Pěnkalinku, nebo ji považujete za něco neadekvátního?

Prosím, dejte mi vědět na tuto moji eldarovou webovou stránku či přímo do facebookové skupiny „City Means – Město plné návratů“. Klidně mi sem na web napište pod smyšlenou emailovou adresou, pokud nechcete uvésti z bezpečnostních důvodů svoji skutečnou. Nikdo se za to na vás zlobit nebude.

Tolik autor

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Výzvěnky fejetonkové aneb zápisníček jednoho autora. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *