Marný skon životního ztroskotance (autor – Martin Jabkenič)

Marný skon životního ztroskotance

Se svým životem byl nespokojen

a to po jeho stránce celkové

S rodiči v neustálém sporu nacházel se

a nedávno přítelkyně dokonce opustila jej!

 

Proto nelze diviti se tomu

že dotyčný začal přemýšlet o svém vlastním skonu!

 

Kdy nečekanému dilematu vystaven byl

a sice jak vše uskutečnit tak

aby dané proběhlo pokud možno rychle a bezbolestně

a on tak zbytečně dlouze a především krutě netrpěl

 

A pak jednoho dne

ukončit svůj život konečně odhodlal se!

 

Koleje za ono osudné místo dotyčný zvolil si

celým svým tělem na ně následně ulehajíc!

 

Na vlak však celý den nakonec čekal marně

neboť kvůli četným dopravním nehodám a mlze

téměř žádný nevyjel ze své výchozí stanice

 

Natož aby se osobně střetl s tím

jenž očekával ho s nepopsatelným napětím!

V touze po úlevném vykoupení

z oněch nehostinných řad pozemských!

 

Po neúspěšném pokusu prvotním

ukončit život plný tragiky

odolával srdnatě dotyčný

a to po několik měsíců následujících

nevypočitatelnému osudu

a jeho plánům nekalým

nelidsky sužujících jednu lidskou psychiku

 

Rušný most – toť zcela nové osudové místo

kde měl býti tentokrát uspíšen skon!

 

A to skokem dolů z něj na frekventovanou dálnici

po níž auta právě projíždějící

jinak neměla pražádného slitování

s nepozornými chodci

natož pak se sebevrahy potenciálními

 

Avšak nejedno úskalí nastalo posléze

to když žena se psem

právě procházející po onom mostě

přeci jen náhle zastavila se

a počala sledovati počínání muže

jenž přišlo jí za daných okolností velmi podezřelé

 

A tak dotyčný ani napodruhé

se svým zamýšleným skonem neuspěl

Načež rychle koukal z mostu se klidit

to když spatřil, jak žena z kabelky vyndává mobil

aby uvědomila záchrannou službu a taktéž policii!

 

A zase to po několik následujících měsíců šlo jakžtakž ustát

dokud opětovně nezavelel onen nemilý povědomý hlas:

„Zanech strádání a chop se nové šance na ukončení života

v němž tě beztak nic pěkného již nečeká!“

 

Protentokráte jedno z místních jezer

bylo určeno coby nové místo skonu samotným osudem

kde vše mělo dospět do zdárného konce!

 

Opravdu však tak nakonec ale stalo se?

 

Dotyčný byl již plně rozhodnut

pohroužiti hlavu pod vodní hladinu

když tu náhle opodále

spatřil mladou slečnu

jež odhodlávala se k tomu samému

odvahy potřebné si dodávaje

 

Avšak co nestalo se!

Ti dva, místo toho, aby utonuli

do sebe zahleděli se!

 

A byla to opravdu láska na onen první pohled!

 

Ba co víc!

Postupně, v rámci následných hovorů, oba zjistili

že společných zájmů mají snad na tisíc!

 

A tak řekli si:

„Proč v této významné osudné chvíli

život kazit si myšlenkami na smrt nepěknými

když spolu nyní oba dva můžeme býti

a o to své, ryze pozitivní, navzájem se poděliti?“

 

Co myslíte

dal jim k tomu osud potřebné požehnání kýžené?

Přestal jednou provždy

coby negativní hostitel tyransky rdousit své hosty?

 

Nenechme se jím ošálit!

 

Neboť jak jinak si pak vysvětlit

že nedaleký les zčistajasna pohltily plameny?

 

Navíc coby místo, kam právě oba dva nalezenci

od jezera pozvolna najisto spěli?

 

A oni bohužel museli

neboť pro ně nebylo jiné cesty schůdné výchozí!

 

Uspěli tedy nakonec přeci jen

a daný nehostinný osud nadobro jednou provždy přemohli?

 

Odpovědí budiž fotografie pozdější

z veselky skromné svatební

a dvě povědomé tváře

na ní usmívající se tuze sladce

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Výzva (1)

Výzva (1)

Neměl by někdo z vás, ctěných čtenářů těchto eldarových stránek, chuť objednat si knihu „City Means – Město plné návratů“? Pro někoho blízkého z řad příbuzných, známých či kamarádů? K narozeninám, k svátku či s předstihem k Vánocům?

Knížka je to pěkná, poutavě čtivá, navíc doplněna o nádherné ilustrace Míši Inky Cáskové. Knížka navíc nabízí velice poutavý příběh tří kamarádů, jež touží splnit svá niterní přání. No řekněte sami, kdo z nás o něco takového ve vlastním reálném životě nestojí?

Knížka je to navíc nenásilná a každého čtenáře tak snadno může chytnout svojí poetikou za srdce. Sice již vyšla v roce 2010 v nakladatelství Jana Šípka s názvem Savalba, obsahuje však příběh, jenž je svojí nadčasovostí aktuální v každé době, tedy i nyní.

Knížka navíc obsahuje bonusové materiály v podobě epilogu s průvodkyní Alexandrou, dále pak dokument Jana Šípka s názvem „Souboj s mozkem“, v němž Martin Ronský poodkrývá svoji problematickou duši, a jako poslední z bonusových materiálů je zde k dispozici hudba „Jakuba Ontenela“ s názvem „Vision Of Synthphony“.

Tak tedy, prosím, vše zvažte, a pokud vás tato má výzva oslovila, neváhejte a kontaktujte obratem nakladatele a zároveň správce eldarových stránek Jana Šípka na jeho telefonním čísle či přímo na jeho emailové adrese: klokanek (zavináč) eldar (bodka) cz

Vše podstatné naleznete na stránce: www.eldar.cz/tompatrick

Tolik autor

Rubriky: Výzvěnky fejetonkové aneb zápisníček jednoho autora | Napsat komentář

Láska s příchutí opery (autor – Martin Jabkenič)

Láska s příchutí opery

S hlavou svěšenou pozvolna kráčel

z pohřbu domů se navracel

Na krajíčku slzy měl

neboť o tu jedinou, pro níž tu žil

zcela navždy přišel

 

V pochmurné náladě odemkl venkovní branku

a následně usedl do zahradního altánku

kde on a jeho milá volné chvilky trávili

se sklenkou vína a za poslechu opery

 

I zavdal si ho vrchovatě

desky záhy příhodné vybíraje

co by nejlépe vystihly onu zesnulou

onu životní lásku nenahraditelnou

 

Verdiho Nabucco začíná se rozléhat altánkem

a stejně tak jeho dramatický nápěv

jenž nedá zapomenout na společné chvíle

kdy oba partneři na rty líbali se

 

A opodál v tu památnou chvíli

hlava se zničehonic zhmotní

coby jemný oblázek

jenž záhy přechází v jeden skutečný reálný výjev

 

Verdiho střídá Berlioz a jeho Cellini

kdy obdobný naléhavý nápěv zpěvný

dává prostor k nové vzpomínkové fantazii

kdy oba partneři vzájemně hladili se

a jejich doteky byly tak láskyplně něžné

 

A opodál v tu památnou chvíli

ruce se zničehonic zhmotní

coby jemný oblázek

jenž záhy opětovně přechází v jeden skutečný reálný výjev

 

Weber nyní ožívá pod jehlou desky romantické

jíž dominuje jeho Čarostřelec

při jehož poslechu oba partneři

těšili se oboustranné nehynoucí vášni

body to body

 

A opodál v tu památnou chvíli

tělo se zničehonic zhmotní

coby jemný oblázek

jenž záhy – ano hádáte správně, pokud tipujete že…

přechází v jeden skutečný reálný výjev

 

Rovněž tu nesmí býti opomenuta opera česká

mezi níž především vyniká Smetanova Prodaná nevěsta

Dílo, na které oba partneři poprvé zavítali do Národního divadla

v době, kdy spolu choditi začali

a nesužovaly je ještě těžkosti života

 

A opodál v tu památnou chvíli

nohy se zničehonic zhmotnily

Nejprve coby jemný oblázek

postupně přecházející v jeden skutečný reálný výjev

Výjev jenž dokonal kompletní vzkříšení oné zesnulé

jež opětovně byla pasována mezi bytosti zcela živé

 

Pak již zbývalo jediné:

přivítat se s tím

jenž bezmezně truchlil po lásce své osudové

Do altánku za zvuků opery vstoupit

a vzpomínky ve skutečnost následně proměnit

 

Dostálo, ono mnou právě zmíněné, kýženého naplnění?

 

Odpovědí budiž slzy štěstí a láskyplné obejmutí

jímž oba partneři navzájem stvrzovali si

další roky partnerského soužití

 

Kdy život sám – pevně v tom doufali

svojí neměnnou náklonností poctí je

a navždy tak ušetří oněch nemilých trýznivých strastí

na jejich další společné cestě pozemské

 

A pokud tomu tak nebude

opětovnou spásu pokusí se najít v milované opeře

U hudební múzy, jež je zaláskovanému páru vším

a nikdo a nic na světě to již nezmění

Rubriky: Mix | Napsat komentář

13! (autor – Martin Jabkenič)

13!

Té noci spala jsem věru neklidně

neboť moji mysl zaměstnával fakt

že nic příjemného nečeká mne

 

Onoho třináctého října!

Kdy u soudu budu nucena znovu se zpovídat!

 

Probouzím se již časně z rána

v hlavě urovnávajíce si možné odpovědi na otázky

jež mi tam budou s největší pravděpodobností klást

 

Leč pochybuji o tom, že sama něco zmůžu!

Vždyť obviněna jsem z nejméně třinácti hrdelních zločinů!

 

O něco později bachaři konečně přichází

a přináší tuze ubohou snídani

Dva menší tousty a kávu nevalné kvality

jenž sotva mé chuťové pohárky zasytí

 

Jsem zkrátka zvyklá na stravu jinačí

ale o tom před bachaři raději pomlčím

 

Proto alespoň trochu vděčnosti záhy projevím

to když dochází na hygienu ranní

a já že nemusím po ní nazpět do vězeňského mundúru

jenž z celého srdce nesnáším

 

Nýbrž že mohu obléci se do mnohem pohodlnějších šatů

jež nosívala jsem jinak běžně v civilu

 

A opět mám na přemýšlení dostatek času!

Neboť poměrně dlouhá cesta čeká mne do hlavního města k soudu

kde rozhodne se o mém budoucím osudu

 

Zdali prokáže se má nevina!

Nebo namísto toho čeká mě doživotní žalář!

Případně ustanovený trest smrti!

A s ním spjatá poprava oběšením!

 

Tak za doprovodu policejní eskorty

pozvolna spěji na soudní proces století

Ten na třináctou odpolední naplánován jest!

Do všech koutů rodné země mé médii přenášen!

 

Vášnivé emoce a pískot provázejí můj příjezd

jež navýší se poté

co vystoupím z policejního vozu

a společně s eskortou pak spěji směrem k soudní budově

 

Nejinak tomu je pak přímo uvnitř ní

poté co soudce a třináct porotců zasednou

a soudní líčení tak za dramatických okolností

jest za zahájené považováno

 

Hned zkraje podrobena jsem krutému výslechu!

Přičemž neustále je mi kladeno za vinu

oněch třináct hrdelních zločinů!

Jak ze strany soudce

tak oněch třinácti porotců!

 

A já přitom neměnně

naopak trvám na své nevině!

 

Leč je mi to pramálo platné!

Všichni staví se rázně proti mně!

 

Ba co víc!

Kdosi z přihlížejících v soudní síni

začíná častovat moji maličkost narážkami nehoráznými!

 

Na šibenici následně posílá!

A tím soudu poskytuje záminku

aby ten vyhověl danému požadavku

 

I na mě je té kritiky již přespříliš

a tak i já přistupuji k ráznému jednání

kdy dochází k proměně mé celkové

 

Ošacení záhy v prach se přemění!

Stejně jako vyzáblá kůže, jež vizáž kostry odhalí!

Ta pak k všeobecnému zděšení všech v soudní síni

jde si pro skutečného viníka oněch třinácti zločinů hrdelních!

 

Ano, oním viníkem není nikdo jiný nežli onen muž

co přál mi onu šibeniční oprátku!

Ta však nyní výhradně kolem jeho krku visí!

A to mým pohotovým přičiněním!

 

Poté co ta ho k doznání přiměje

naráz oba do pekla propadáme se

Já jakožto jeho věrný služebník

zatímco onen muž výhradně coby viník

 

Třináct třináct – to jest ten památný čas!

Kdy zase jednou dobro nad zlem zvítězilo

jakožto nezvratný důkaz toho

že i v dnešní době existuje spravedlnost

 

Nebo snad na to máte zcela jiný názor?

Rubriky: Mix | Napsat komentář