Zesnulému s láskou (autor – Martin Jabkenič)

Zesnulému s láskou

Dnes je tomu již úctyhodných patnáct let

co jsi od nás nadobro odešel

tam na druhý břeh

z něhož není cesty zpět

 

Říká se že bolavé rány zhojí čas

avšak co naplat, mně stýská se pořád!

Po dotyku tvých vroucných dlaní

Po hřejivém slovíčku z tvých úst

Po tvé celistvé výjimečné osobnosti

jež měla tolik radosti na rozdávání

a přitom žila ve vší počestné skromnosti

 

Nikdy jsi neodmítl pomoc druhým

i když neprožíval jsi zrovna šťastné období

kdy nemoc zhoubná zlá počala v tobě bujet

a ty kvůli ní zažil sis chvíle perné

 

Nikdy jsi to na sobě však nedal znát

i když to musela býti muka vpravdě bolestivá

Za to všechno budiž ti dík

muži můj milovaný, jedinečný

 

Jednou se možná naše cesty protnou

až rovněž já nebudu onou personou živoucí pozemskou

Poté konečně spočineme v oněch náručích vroucných

jako dva šťastní nalezenci

 

Společný nebeský dům bude nám patřit

s nebeskou zahradou nedaleko nebeského nároží

kde pravidelně shledáme se s těmi

co rovněž onen pozemský svět již opustili

 

Na nebeské představení poté zajdeme se podívat

či studiem v nebeské knihovně se zaměstnáme

a teprve až s příchodem večera

do svých nebeských obydlí pozvolna zavítáme

 

Ano, přesně takto tomu bude

až my dva se na onom druhém břehu sejdeme

a vzájemně jeden druhému vylijeme srdce svá přetěžká

srdce osudem kdysi toliko zkoušená

 

Ach promiň!

Promiň mi můj choti zesnulý nejdražší!

Já nechala se sněním příliš unésti!

 

Však co mi také zbývá

když ty tu po mém boku hodnou dobu nejsi

a já, nešťastná, musím si tak zoufat

snažíc se k tobě cestu schůdnou nalézti

 

Proč jen vše komplikované tak býti musí

a my přeživší přicházíme o své nejbližší?

Přičemž sami máme do onoho skonu daleko

a tak mnohdy na život si sáhneme

aby ono naše trápení předčasně uspíšeno bylo

 

Ne, neboj se muži zesnulý můj

já nevrazím si do srdce onen obávaný to nůž

Však věř mi že nelehké pro mne stále je

právě onen svůj život počestný

vésti tu nadále bez tebe

 

Proto tě snažně prosím:

přimluv se tam na druhém břehu

ať po svém přirozeném skonu

sdílím posmrtné bytí po tvém boku

 

Já, Helga Larožská

ta co v úctě Boha má

a přeje si jen to jediné

a sice býti šťastná opět s tím

kdož byl jejímu srdci nejdražší

v onom světě pozemském

 

Tímto končím svojí zpověď

zdrávas, otčenáš, amen

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Mix. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *