Nelétej, když nemusíš,
i ten ptáček najde skrýš.
Kam doletěl se nedozvíš.
Stejnak ten, když zahalíš,
hlínou někam ten halíř.
Pro štěstí i svítá, víš?
Slunko, ten Pan malíř,
Pokaždé se s tím sám smiř,
a jinak, když vidíš mříž?
Co pozdě – to uspíšíš!
Kolik hodno dát v svou spíž;
milou svou zas přikrášlíš
krásné kdyby, sám vzít smíš!
Polibkem ji usmíříš,
do kouta, jak zašitá myš,
běžíš.. jablko hnedle sníš.
Přání dětem, co znají plyš.
Jak starat se ty promyslíš,
ne na holou?, tak co cítíš?
Vyzkoušíš, zaplatíš, hned si piš!