Ne vždy vidím za oponu,
k alkoholu nemám sklonu.
Když se daří, tak se daří,
v zimě teplo, slunce září.
V létě padá sníh “o tak krásný”,
napíši o něm básni.
Před léty jsem našel houbu jako strom,
šťastný jsem byl.
To, když bouchl Černobyl.
Vědci umí stvořit umělého člověka,
ó, to sláva převelká.
Lidi jsou zlý a nešťastný,
to věda zpravit neumí.
Porostou růžové banány a modrá jablka,
ale píseň srdcí umlkla.
Prozkoumáme vesmír až na dno,
zbyde po nás prach,
to není mnoho.
Země se otřásá a to i bez muziky,
to je velký otřes zemské kůry.
Kde domov můj, ta Česká země?
Tam, kde IQ buněk kvete,
jak padající sníh v létě.