Local Street Party proběhla v pohodě

LIDÉ SE OBJÍMALI A PODÁVALI SI RUCE

Autor: Honza Šípek
Vyšlo: v časopise



    Květnová Global Street Party v Praze na sebe strhla takový zájem veřejnosti, médií i
   politiků, že by bylo nenormální, kdyby neměla své pokračování či opakování. A tak se
   poslední prázdninovou sobotu scházejí mladí lidé znovu, aby demonstrovali... proč
   vlastně? Mnohá média akci označila za "ekologickou demonstraci", přestože se od ní
   nejdůležitější české ekologické organizace distancovaly. Za jakým účelem přijít
   tisíce lidí 29. srpna ve 14 hodin na Palackého náměstí v Praze?
    "Naše města jsou jen silnice a beton," stojí na jednom z nemnohých letáčků.
   "Oddělují nás od přírody a od sebe navzájem; Nemáme kde bydlet... ale je tu dostatek
   prázdných bytů, kde by mohly být naše domovy; Jiní určují co smíme dělat... proti
   alternativám použijí jakokoliv zbraň; Kvalita lidského života se posuzuje pouze podle
   množství peněz... chod světa řídí nadnárodní korporace; Země umírá a my s ní," píší
   organizátoři dále. Jména nejschopnějších dýdžejů a nejlepších tvůrců techno hudby
   zaručují kvalitní zábavu.
    A tak přišli.
    Anarchisté, vyznavači technohudby, obhájci marihuany, bojovníci za práva zvířat,
   ekologičtí aktivisté, ex-hipíci, normální pohodový lidi, důchodci -- hloučky těch
   všech se tvoří na Palackého náměstí již od rána.
    Avšak zatím vládne napětí. Všude v okolí až do centra města stojí na každém rohu
   dvojička policistů, policii patří i spodní část nábřeží, nad hlavami všech neustále
   krouží policejní vrtulník a ze střechy obchodního domu monitorují náměstí dvě
   policejní kamery. Těch je ostatně dost i v davu a na nábřeží. Jeden z policistů
   natáčí každého novináře, který se jej přijde na něco zeptat, a tamtem divnej člověk u
   hloučku anarchistů, co se tváří jako novinář, má na spodku kamery inventární číslo
   městské policie.
    Policisté v civilu se trapně snaží splynout s davem. K tomu je zapotřebí nenápadné
   oblečení a přirozené chování. Vidíte támhle toho strýce s pivním břichem a očima na
   šťopkách? Toho, co má na sobě džíny, "moderní triko", šusťákovou bundu a mafiánské
   tmavé brýle? Občas něco prohodí do vysílačky.
    Není se co divit napjaté atmosféře.
    Většina účastníků zdá se být více než ostražitá. Mnozí lidé mají po zkušenosti s
   předchozí street party na obličejích papírové masky. Lidí stále přibývá.
    Z horního konce náměstí se začínají ozývat tvrdé beaty technohudby. Z jedné z
   postranních ulic vyjíždí černá dodávka se silnou zvukovou aparaturou, dvěma DJ's a
   plyšovým orangutanem na střeše. Současně s autem se pohybuje malý hlouček v rytmu se
   pohybujících lidí. Policie odklání dopravu.
    Černá dodávka se zastavuje uprostřed náměstí a vypouští kolem sebe umělý dým. Houf
   tanečníků houstne. Zájem připoutává skupinka lidí, kteří vypadají, že nemají nic
   společného s technokulturou a že podobnou hudbu nikdy neposlouchali, avšak
   pravděpodobně pod vlivem psychedelik vytvářejí úchvatné taneční kreace, nechávají
   naplno projevit spontánní pohyby svých těl, jež tvoří navzájem složité obrazce,
   rozpadající se, měnící se a znovu se vytvářející v jediném okamžiku.
    Po náměstí rozložili své stánky různí šiřitelé anarchistických informačních
   materiálů, ochránci zvířat, prodejci chlebů s pomazánkou, propagačních triček a
   nášivek a redaktoři alternativních časopisů. Po okolních budovách jsou rozvěšeny
   transparenty jako "Socialistická Solidarita: Stop protidrogovému zákonu!" či "Země
   není na jedno použití."
    Atmosféra se konečně uvolňuje.
    Své vystoupení zahajuje živá kapela, objevují se další tři soundsystemy, své umění
   předvádějí polykači ohně... Každý spontánně dělá to, co ho baví. Po náměstí se
   prodírá několik koloběžkářů, semtam si některá skupinka hází míčem či talířem, v
   malých hloučcích se vášnivě diskutuje o problémech společnosti, či jen tak nevázaně
   tlachá, kouří a pije.
    Nelítají žádné dlažební kostky, lidé se na sebe usmívají, podávají si ruce a
   objímají se radostí.
    Občas projede kolem poloprázdná tramvaj, šedivé obličeje obyvatel Prahy nechápavě
   zírají do euforického davu.
 Pohoda vládne i v Sadech Viléma Zítka, což je velký trávník, navazující na Palackého náměstí.
Na prosluněné trávě sedí skupinky uvolněných lidí, náhodně se setkávají, klábosí, vypadají
velice šťastně.
 Nevadí žádná odlišnost, neodlišnost, průměrnost, nadprůměrnost či podprůměrnost. Vypadá to
příliš idealisticky, stejně jako děti vesele pobíhající kolem a důchodci, sem tam posedávající
na lavičkách a s šťastným výrazem pozorující dění.
 Přestože se ozývaly hlasy, že z Polska míří do Prahy pět tisíc zahraničních skinheadů, potkávám
skinheada pouze jediného. Netváří se příliš šťastně mezi takovým množstvím anarchistů.
 Zde je i slabší zvuková aparatura s punkrockovou hudbou. Kolem ní se houfují opilí punkeři,
pravděpodobně místo vzniku pozdějších konfliktů. O zem se tříští první půlitry. Avšak množství
agresivních lidí se zatím dá vyjádřit snad jen zlomky procent.
 V okolí je zaujala již dávno své pozice policie. Pár stovek metrů od místa konání akce čekají
dva autobusy plné spících policistů, kolona zásahových aut čeká též na druhé straně od konání
akce. Hlasitě a nepříliš prátelsky reagují i na sebemenší pokusy o fotografování. Pokud ovšem
nespí.
 Dále v ulicích hlídkují i policisté na koních, které zbloudilí zvířatamilovní účasníci akce
občas pohladí a poplácají.
 Dav se konečně vydává do ulic. Trasa původního pochodu je nakonec změněna tak, aby se vyhla
provozovně McDonad's. Lidé jsou stále veselí až euforičtí, nejeví žádné známky násilí. Zdá de to
neuvěřitelné, avšak i v centru pochodujícího davu, kolem dodávky se soundsystemem, je relativně
bezpečno a veselo.
 Pochod má zvláštní dynamiku. Občas se trucovitě zastaví a nepokračuje dál, lidé velmi jednoduše
přejímají "dobré nápady". Jakýsi kameraman leze na stanici metra, aby získal ty nejlepší záběry.
Za chvíli je střecha zastávky plná lidí.
 Policie vytváří hustý kordón po obou stranách ulice, který se pomalu přesouvá s davem.
Policisté v reflexních vestách jsou mlčenliví, neposkytují rozhovory. Pro mnohé z nich se tato
akce stane, stejně jako pro mnohé demonstranty, silným zážitkem na celý život. Demonstranté snad
poprvé skandují heslo "Policejní stát", avšak brzy utichají a oddávají se svému prožitku tohoto
místa a prostoru.
 Rozjařená lidská masa v technorytmu dál pulsuje ulicemi. Z obchodů a domů vybíhají lidé a s
úžasem pozorují něco tak neviděného. Bankovní úředníci fotí nevěřícně zírají na ulici a
legračními kompaktními fotoaparáty fotografují proud lidí.
 Stmívá se.
 Pochod se zastavuje na Náměstí Míru. Podle pozdějších agenturních zpráv se zde pomalu rozpadá
na malé hloučky, které se pomalu rozplývají jako sněhové vločky na horké dlani.
 Co dodat? Pořadatelé vyzývali účastníky všemi cestami ke klidu a k pokojnému chování, přesto
zprávy o násilí PO skončení akce, jsou jistě pravdivé.
 Po akci došlo i k úmrtí člověka, původně médii označovaného za skinheada. Příčinou smrti byla
podle Policie pravděpodobně otrava alkoholem.
 O tom, že záběry umírajícího člověka, kterému nikdo nepodává nezbytnou pomoc (ani autor záběrů
ne!) odvysílala 1. září s bombastickou kampaní týví Nova, potom, co Česká televize odmítla tytéž
záběry koupit za 100 000 Kč a poté za polovic, si udělá názor každý sám.
 Do dvouminutové reportáže se nevejde skutečně objektivní zpravodajství a záleží na nás, čemu
uvěříme. První televizní zprávy po skončení akce však považuji za velmi zkreslující a
zavádějící.
 Smutným mementem zůstává výzkum IVVM k předchozí podobné akci, Global Street Party , podle
něhož většina občanů, aniž by na  demonstraci byla, či o důvodech konání věděla něco víc, než
řekla masmédia (tzn. ekologické důvody), nesouhlasí s důvody, které vedly k jejímu uspořádání a
považuje chování demonstrantů za nepřiměřené, avšak zásah policie za legitimní.
 Honza Šípek, 5.10.1998, 6:17:52