S O U B O J   K O S T Í

„Její tělo, drsná bitva kostí“

 Isis seděla na prahu vlastní skutečnosti a rozjímala nad svými démony. Vlezla pod deku a snažila se zahřát ruce. Vedle ní ležela malá noční můra a třepotala hnědými křídli.

– Zabij jí!, radili démoni a jeden z nich jí z dychtivosti zaťal černé nehty do kůže.

Isis koutkem oka pohlédla na okřídleného tvorečka, který ležel na zádech a poulil tisícem svých šedých očí. Kdyby mohl, snad by i bzučel, ale snižovat se na úroveň mouchy bylo pod jeho důstojnost.

- Vleze ti do hlavy a budeš se zase topit v ohni, vykřikoval démon.

- Bude tě stíhat stihomam, ječel druhý a všichni se zajíkavě rozesmáli.

Venku se stmívalo a do pokoje se náhle vkradl zhasínající démon. Stál na okně a držel se rukama za kotníky. V prázdných očnicích se mu míhaly proužky dýmu.

Jeden z démonů se Isis zapletl do vlasů a vytahoval jí pramínky z hlavy. Na krvavá místa na hlavě pokládal dlouhý nachově rudý jazyk a přitom se mu oči leskly žlutým hnisem. Isis se snažila sundat démona z hlavy, ale jen se převrátila a spadla z postele. Křičela na smějící se démony, ale něměli z ní ani trochu strach. Zhasínající démon se přikrčil a vypařil se.

Do potemnělé místnosti vstoupila sestra a sledovala Isis, která se válela po zemi a vytrhávala si z hlavy trsy vlasů. Vyběhla na chodbu a začala volat na doktora.

 

- Isis, neboj se, slyšela hlas přicházející odněkud od jejích nohou, neublížíme ti. Chceme ti pomoci. Naším úkolem je zachránit tě. Proto jsi tu s námi, ochráníme tě před tebou samotnou.

Ztěžka otevřela oči a pohlédla dolů na doktorovy veliké kulaté brýle. Byla zamotaná do ledově studených prostěradel a nedokázala si konkrétněji uvědomit své tělo. Chtěla otevřít ústa a něco říct, ale místo toho pohnula prsty na rukou a rozevřela dlaň. Nad hlavou se míhaly zelené kachličky a slyšela supění smějících se démonů, kteří se chrčivě plazili podél stěn a popadali dech.

- Sestři, zavolejte slečnu Magdu, nařídil doktor někam za sebe a posunul si brýle na nose. Vložil si do úst hrot okousané tužky a rychle zamrkal.

Isis se trochu probrala a démoni rázem ožili.

- Má vysušené oči, hlásili a škrábali doktora černými nehty pod víčky.

Slečna Magda vplula do místnosti a v mdlém světle zářivek svítila její bledá pleť a dlouhé žluté vlasy. Usmála se na doktora a v nevysvětlitelné souvislosti zatočila hlavou.

- Podívejte se, Magdo, nařídil doktor a hrotem zamířil na hrbol z prostěradel na podlouhlém železném vozíku.

Magda se sklonila nad omráčenou pacientkou a dlouhou pinzetou jí nadzvedla víčka.

- Má je tam, pořád tam jsou, oznámila doktorovi.

- Co navrhujete?

Slečna Magda se naoko zamyslela a na tváři jí vyrostla připravená maska hlubokého zadumání. Potom zakroutila rameny a zamrkala směrem k doktorovi. Měla slabost pro dobré partie a tenhle doktor byl i přes svůj ohyzdný zjev stále ještě žádoucí a dosud příliš nepoškrábaný. Rty měl sice už hodně zpuchřelé od syntetických rtěnek ale měl dosud štěstí na pěštěné nehty.

Magda si mimoděk prohlédla své olejnaté výrůstky na prstech a prohlásila svěžím hlasem: - Mám gelové nehty, jsou jako z bavlnky. Pojďte blíž a povězte, jak se vám zdají?

Doktor se rozpačitě poškrabal na zadku a vyšpulil pusu do obdivného ‘o‘. Magdino posílené sebevědomí spěšně dodalo: - Mé oční stíny nebyly testovány na zvířetech.

Doktor se pokusil skrýt svoji nevoli, miloval týraná zvířátka, ale neodpustil si chrčivé opovržení. Magda se vyděšeně stáhla a svou pozornost vrátila k ležící Isis.

- Tedy, odkašlala si, navrhuji vyříznout jí sítnici. Stetoskop nám pomůže k jejich identifikaci a pak je můžeme jednoduše vytlouct z hlavy. Pacientka sice tak náročnou operaci nepřežije, ale práce psychiatra by mohla být asi na padesát procent úspěšná.

- Slečno Magdo, zvýšil doktor hlas do důležitosti, a jste si jistá, že tam opravdu jsou?

- Naprosto, pane doktore, odpověděla nejistě.

- Dejte jí tedy injekci, uspíme ji, nasvačíme se a operaci provedeme.

 

Magda zůstala s Isis o samotě a tak si sedla na židli a čekala, až se doktor nasvačí. Démoni jí očuchávali vlasy a Isis odpočívala v chladnoucích prostěradlech. Z rozhovoru pochopila, že jí chtějí odstranit démony a byla ráda. Těšila se, že se jich zbaví a doufala, že se doktor nezadusí kůstkou v rybím filé. Byl tak dychtivý do pojídání mrtvých masíček, že se nejednou zadusil kůstkou nebo uškrtil vařenou tepnou. Nic z toho se však dnes nestalo a doktor byl zanedlouho zpátky.

Slečna Magda připravila nástroje a stoupla si nad mrkající Isis.

- Počkejte, Magdo, jaktože pacientka nespí?

- Nevím, pokrčila Magda rameny, asi se jí nechce spát.

- Chudáček můra, pomyslela si Isis, slečna Magda ji asi probodla tím špičatým podpatkem, aby zase získala ztracenou přízeň doktora.

Doktor trochu svraštil obočí, ale Magda se chopila pinzety a zanedlouho se dostala na oční pozadí, kde se proháněly stíny desítek démonů. Slečna Magda zajásala a vrhla se odstranit spleť sítnice. Démoni vyskákali jeden po druhém z  hlavy Isis a ušima, nosem a ústy se drali do hlavy slečny Magdy.

Doktor se zamyšleně podrbal v zátylku.

- To je už počtvrté. Někde musí být chyba, přemýšlel doktor, zatímco odnášeli vřeštící Magdu na pokoj.

Polly# 30,12.2003