Bílá tramvaj

 

Potkala jsem hledače moře

Tisíckrát a pokaždé naposledy
[krasochodkyně má v zádech nůž a v břiše dítě]
O lásce co neexistuje
[Jaká noc, jaká noc...]
[Co je za tím závěsem, Jákobe?]
Ve věži jsou obrazy 
a řídký vzduch 
jsme tak vysoko 
že prý kdyby tu bylo okno 
nedohlédneme na zem 
 
 
věž je nekonečný kruh.... 
 
 
na schodech jsou závěje 
možná, že ten sníh je peří 
co taje pod horkýma rukama 
 
 
chci spadnout ze střechy 
ale střecha tu není 
jen zrcadlo 
nesmí se do něj dívat 
 
 
 
 
Miluješ moji sestru, Jákobe? 
má v ústech rozkrojený jazyk 
a chodí se opalovat na ostré kameny 
 
 
 
 
je mi tu zima 
vrátíme se 
nikomu neřekneme 
že jsme tu byli 
 
 
budeme si hrát na Aničku a 
Slaměného Huberta 
zapálíme závěs 
a nestačíme utéct...