Ryze konzumní dobrodružství

Koš byl obrovský a řídit ho bylo jako řídit kamión. Obchod obsahoval spoustu slepých uliček a okruhů, které nás prostě nutily, abysme šli kolem dalších regálů se zbožím. Všude do nás strkali lidé, aniž by se omluvili, až nám nakonec došlo, že vlastně nic nakupovat nepořebujeme (co vlastně skutečně potřebujeme?). Rozhodli jsme se odejít.

Ovšem fronta před pokladnami se táhla přes celou prodejnu, dlouhá fronta netrpělivých lidí s těma nákaďákama stovek věcí zabalených do lesklých obalů. Žádná úniková ulička, kterou by se dalo odejít s prázdným košem. Zkusíme to stejnou cestou, jako jsme přišli? Nakonec jsme došli do další slepé uličky: turnikety spolehlivě odmítaly pustit kohokoliv ven, navržené právě tak, aby se jimi zaručeně nedalo projít. Průjezd pro košíky, udělaný tak, aby se zábrany v něm daly sklápět jen na jednu stranu, proti nám plival další ohromné koše a lidi s nechápavými výrazy. Podlezem ho! Ale co když nás přistihnou jako zloděje, kteří prchají s nákupem a budou nás potupně chtít prohledat? Uprchneme legálně, napadlo mě. Turniket proti nám vyplivl rovnačku regálů.

Poslyšte, nevadilo by vám, kdybychom tudy odešli? Nic si nekupujeme a nechce se nám stát tu frontu, zeptal jsem se. Názorně nám demonstrovala nemožnost turniket obalamutit a řekla, že to nezvládneme.

Ale když to dokážeme, nebude vám to vadit, že ne? Za námi se začala formovat nová fronta, fronta prázdných košíků. Rovnačka regálů rezignovala. Podlezl jsem jeden nepřekonatelný zarážeč košíků, nadzdvihl druhý, další ruce za mnou nadzdvihly první, utvořili jsme vlastně takový most, košíky bezpečně vypluly ven a za nimi po kolenou lezly nic nekupující rodinky. Oprašujíce si kalhoty živě se bavily o tom úniku a zdálo se, že právě prožily vzrušující dobrodružství.


Kangaroo, 30. 6. 2001

------------------------------
tvořivo: filmy | fotky | článečky | rádio | seminárky | povídky
web&svět: čítanka | kožárna | http://bookmarX
autor těchto stránek

© Klokánek
1998 - 2008
Kangaroo's Homepage

Co vy na to? Debata