Copyright Kangaroo Soft 1999 (Kangaroo a Moulin)
poslední aktualizace
nápady, připomínky -> kangaroo@eldar.cz
Mapa stránek
Bylo by jistě možno polemizovat s autorovým tvrzením, že „všechno je jinak", neboť v univerzu, které nám fantastika - a fantastika řečená vědecká pak zvláště - nabízí, je vždy přesně všechno tak jak má být, tedy v souladu s vlastními zákony. Dalo by se dokonce říci, že zákony, jimž je sci-fi podřízena jsou mnohem rigidnější, striktnější, než pravidla, kterými se řídí ostatní krásná literatura, tedy literatura hlavního proudu. Leč autor má na tvrzení, že všechno je jinak, plné právo a novic tu sehrává nemalou úlohu i skutečnost, že jeho práce, zabývající se českou fantastikou, tvrdila ve svém názvu, že jinak je jen něco. Což nás ostatně naplňuje naději, že O. Neff neusne na zasloužených vavřfnech a bude ve své záslužné práci na dosud pramálo zoraném poli teorie fantastiky pokračovat.
Obecně řečeno, Neffova kniha o sci-fi je v naši literární realitě knihou zcela ojedinělou, ba možno říci knihou první. Až doposud se informace o jednotlivých národních fantastikách a obecných teoretických otázkách žánru (nebo snad již literární oblasti) objevovaly jen sporadicky, povětšinou jen ve formě poznámek, vysvětlivek, doslovů či předmluv k překladům děl světové sci-fi, nebo také na stránkách časopisů, kde sem a tam objevovaly články zasvěcené otázkám fantastiky u nás i ve světě. Vznikla tak dosti svízelná situace, kdy sice zvídavý čtenář mohl získat o dějinách a teorii sci-fi jistou informaci, byl však nucen pátrat v nepřeberném množství nejrůznějších materíáiů a písemnosti. Mohli bychom ostatně také říci, že až dosud neexistovalo nic, co by dávalo čtenáři pro jeho úvahy o sci-fi jakýsi řád, systém, co by jeho často nahodilé a útržkovité poznatky uvádělo do velké soustavy, kterou současná fantastika nepochybně vytváří. Neff se ve své práci věnuje opravdu především sci-fi, jak je to ostatně uvedeno v podtitulu knihy, zatímco fantasy a žánry synkretické (je patrno, že v současné době je jejich zastoupeni ve světové literatuře stále výraznější), které výrazně pozměňuje model klasické sci-fi i fantastiky obecně, jsou v knize posnzovány pouze marginálně. Nepochybně je to dáno i redakčními možnostmi rozsahu díla. Nicméně je nutno konstatovat, že v současné době je stále těžší nacházet přesné hranice mezi jednotlivými fantastickými výtvory, je stále obtížnější přesně definovat žánr díla, vymezovat charakteristické znaky, které jednoznačně určují příslušnost konkrétního díla k tomu či onomu žánru. Neff ovšem volí diachtonní přístup k problematice a z tohoto pohledu je striktní diferenciace bezesporu nejen možná, ale také účinná. Žánrový (nebo znakový) posun ve fantastice, který dnes pozorujeme ve stále větší míře, vyplývá ze skutečnosti, že fantastika (a v daném případě především vědecká fantastika jako její integrální, třeba ne jedině součást], která byla ještě poměrně nedávno chápána jako ryse fantastická [tedy nexistující, byť možná) tvář reality, se v podmínkách postupující vědeckotechnícké revoluce stále zřetelněji a jasněji stává nedílnou součástí lidského myšlení. Řečeno jinak, přestává existovat jako credo tandoma a stále výrazněji proniká do povědomí celé čtenářské obce, tedy všech čtenářů hlavního proudu krásné literatury. Je to pochopitelné: sci-fi se jako každý Iiterární žánr, či jako oblast krásné literatury a ostatně i každého umění v čase vyvíjí a prochází nezbytnými metamorfózami. Současný rozvoj vědy, tříštění lidského poznání do stále nových a nových odvětví vědy i nezbytné tušení příchodu integrálního lidského poznání, na druhé straně však také pramálo žádoucí reminiscence mytologického nazírání,i jež se nutně objevují všude tam, kde je poznatků příliš málo a touha po konečné pravdě příliš velká, negativní důsledky vědecké a technologické expanze lidstva - to vše, spjato dohromady tisíci subtilních vazeb, navozuje situaci, kdy zájem o fantastiku a sci-fi především přestává být otázkou volby či svobodného výběru. Mohli bychom také říci, že programově hlásaný odpor ke sci-fi, jak ho tu a tam dosud (a to nejen u literárních snobů) vídáme, lze pokládat ze neklamný projev kalturnt nevyzrálosti. V současné době totiž člověk, který toto oblast literatury jednoznačně (na základě jakýchkoli odůvodnění) odmítá, jen dokazuje tímto svým počínántm,že nejen nechápe, ale také nespoluprožívá epochu, ve které žijeme.
O. Neff je v jistém smyslu u nás prvním autorem, který se pokouší vytvořit ucelený obraz univerza, které po desítky let autoři sci-fi na celém světě konstruovali. Skutečnost, že překladatelská činnost našich nakladatelství byla sice hojná, leč pohříchu nesystematická, ho zároveň nutí k tomu aby se stal nejen strohým badatelem, ale i vykladačem, vypravěčem a tlumočníkem alespoň stručného, heslovitého obsahu děl, jež naší čtenáři neznají a pro obecnou nedostupnost originálů znát qni nemohou. Výsledkem této náročné Neffovy činnosti je žánrový synkretismus, který se pohybuje v hranicích vymezených důkladnou a nepochybně poutavě nepsanou chrestomatií, od níž se čtenář jen stěží odtrhuje až proto, že je zahrnován stále novou informací. Existují autoři, kteří by byli schopni dokonce o záhadě Bermudského trojúhelníku nebo o UFO psát stylem zcela sedativním, zatímco jiní jsou schopni čtivě, byť věcně psát o matérii zcela exaktní a veskrze odborné. Neffův styl je nejen čtivý, leckdy je těměř hravý, což vcelku odpovídá bohatství a rozmanitostí materiálu i požadavkům čtenářů. Takovy styl zároveň čtenáři umožňuje, aby byl poněkud nad věcí a ponechával si tak prostor pro vlastní myšlení a úvahy nad tématem. Jistě, Neffova práce není encyklopedií sci-ff, jež by se měla v dohledné budoucnosti objevit i u nás, a nemůže proto odpovědět na všechny otázky, které si zvídavý čtenář klade. Tento úkol budou povolány řešit další publikace o sci-fi a fantastice obecně. Je však zřejmé, že by takové práce postrádaly bez Neffovy třetí knihy o sci-fi základ.
Obecně vzato, o Neffově knize Všechno je jinak věnované otázkám fantastiky, platí totéž, co již bylo řečeno o obou pracích předešlých (Něco je jinak, Tři eseje o české sci-fi ]. Jde bezesporu o dílo průkopnické, poskytnjicí našemu čtenáři tolik potřebnou možnost rozšířit a systemizovat své znalosti o světové sci-fi.
V tomto případě je ovšem spektrum autorova zájmu nepoměrně širší. Neff ovšem poněkud zužuje rozpětífantastiky tím, že neuvádí hraniční díla krásné literatury [např. M. Bnlgakov, latinskoamerická literatura tzv. magického realismu]; jejich přiřazení k žánru scf-fi by ovšem bylo opravdu nanejvyš problematické. Ostatně, O. Neff přece nikdy nepopíral, že ho zajímá především klasická a nefalšovaná scf-ti spíše technického ražení. Této své orientaci zdstává věrný i ve své poslední práci ,třebaže rozhodně nepomíjí ani lidský, nebo chcete-li člověčí faktor science fiction.
Jistym překvapením, a dodejme dosti nepříjemným, je značně nízký náklad. Přiznejme, že při enormním aájmn československé čtenářské obce o dějiny i teorii sct-fi je náklad pouhých 10 tisíc exemplářů pouhou kapkou v moři. Vzpomeneme si iistě na dobu, kdy se třeba studie Dušana Slobodníka o sci-fi prakticky málem nedostala na pulty knihknpectvf. Vyšší náklad u díla, na něž jsme všichni tak dlouho čekali, by byl opravdu nanejvýš žádoucí.
Dimitrij Běloševský