Copyright Kangaroo Soft 1999 (Kangaroo a Moulin)
poslední aktualizace
nápady, připomínky -> kangaroo@eldar.cz
Mapa stránek
Ta se objevila na knihkupeckých pultech nedávno, tentokrát z nakladatelství Čs. spisovatel a pod názvem Čtvrtý den až navěky. Je to opět sbírka — tentokrát jedenácti — povídek, z nichž všechny bychom mohli povýtce označit jako „čistou" scí-fl. Až na téměř plakátový charakter přebalu knížky (Jan Souček) však na ní tentokrát pozoruhodného není téměř nic. Bylo několikrát řečeno, že prokletím žánru jsou tzv. „pohyblivé motivy", tedy — laicky řečeno — stejné náměty a situace, které si autoři žánru „půjčují" mezi sebou — a že tam, kde autor nestvoří nic víc, než jejích x-tou variaci, je žánr svou vlastní určeností devalvován. V Neffově Čtvrtém dni se právě tak stalo: převažují víceméně nepodařené anekdoty (Hrdinové kosmu, Součkos), čí prosté morality (Večírek s překvapením), selhává téměř naprosto schopnost efektní (a v tomto žánru navíc tak důležité) pointy (Tvář! Člověka, Jitro pro strašnou radost). Ani tam, kde zableskne občas nápad (jako například v povídce Kontakt, kde je setkání dvou mimozemských civilizací deheroizováno až groteskností stupidity svých aktérů), nejsme daleko od pouhopouhé situační story, jíž kdesi-kdysi čtené a tak zřejmě nejlepší povídkou je zde Vše pro dítě, o tom, jak se lidská hloupost stane spojencem zřejmě destruktivních (?) mimozemských sil a jak je pokrok zmařen ve jménu falešné humanity rodičovské (ve skutečnosti opičí) lásky.
NRffa tentokrát nezradily pouze nápady, ale především jeho dřív tak brilantní vypravěčský styl, zde charakterizovaný místy nadbytečnou mnohomluvností, neúměrným natahováním děje (nejvýraznější je v tomto smyslu právě titulní povídka) či množstvím zbytečných, rádoby vtipných (ale běžnému čtenáři nepochopitelných) digresí. Spolu s evidentní rezignací na hlubší filozofickou reflexi to vše úhrnem svědčí o ledabylosti, s jakou byl celý prefekt připraven. Za druhé o průměrnosti, jež se stala u této knížky jejím vskutku cechovním erbem. Čtenářský večírek, jenž Neff tentokrát čtenáři svou prózou uchystal, je tentokrát zcela bez překvapení.
Petr NOVÝ
Zemědělské noviny, 7.3.1988