Polly. Spiklenci, sebevraždy, berušky a myši. - Jitro kouzelníků / Rádio Akropolis

Polly je devatenáct. Odmalička píše povídky a poslední roky i básničky. Hltá jednu knihu za druhou. Témata se opakují: smutek, beznaděj, sebevražda. Dalo by se říct, že každá průměrná intelektuálka jistýho věku takový věci píše. Kdyby ale nedisponovala mimořádným literárním talentem... Vyhrává literární soutěže (aniž prý sama chce) a její psaní (jen tak pro sebe) rezonuje jinými podobně smýšlejícími lidmi...

dveře do úzkosti divnoláska já a moje ruce které snáší bolesti zítřka okno do_kořán v okně naproti nevidíme svoje oči dvě cizí bytosti tančí v záchvatu zuřivosti nedospelé děti se vydávají do ulic podepisují se na reklamní plakáty byli jsme tu a už nejsme podřezáváme se navzájem za zavřenýma očima zahalená tvář zůstaneme spolu nikdy a napořád zhasneme a budeme si nanečisto zkoušet jaké je být sám projdeme ulicí mezi davem lidí každý zvlášť s pocitem_spolu vypálíme si do dlaně zapalovač takhle bolí rozloučení? nebo sdílení? nebo obojí... pane doktore mám vážný důvod k tomu cítit prázdnotu v její nejčistší podstatě proto mě prosím uspěte na_neurčito a napořád projdeme dveřmi Zavřeno do pokoje Samota setkáváme se v okamžiku kdy jsme se narodili a odcházíme zemřít na_shledanou do Absurdna prosím slibte mi, že mi nikdy neumřete a když, tak potichu...

Polly. Spiklenci, sebevraždy, berušky a myši

Odkazy

Reakce