Hrazany

	Hrazany Hradiště Hrazany jsme navštívili 1. 5. 2001 po srazu "Mágů" na Závisti. Pokud se divíte, že z hradiště nabízím pouze 1 fotografii, která navíc ukazuje pouze panorama tohoto místa focené z vyhlídky nad Slapskou přehradou, tak vězte, že je to pouze tím, že keltská božstva tentokrát této návštěvě vyloženě nepřála. Když jsme opouštěli vyhlídku, zapomněl jsem si zapnout fotobrašnu a z ní mi fotoaparát vypadl přímo na objektiv. Hmotnost zhruba kilogramového zoomu udělala své. I když celokovový poctivý Pentax i optika přežily, focení byl konec, neb krytka objektivu byla nárazem narvaná do objektivu přes závit a nešla vyprostit. Zlovůli bohů však nebyl konec. Při výstupu od Slapské přehrady dostal Klokánek neuvěřitelný alergický záchvat. Protože jsme i nadále nedbali varování byl náš odpočinek na jednom z valů ve stínu stromů odměněn neuvěřitelným množstvím klíšťat na našich tělech. Nejvíc jsem jim patrně chutnal já, neb jsem jimi byl naprosto pokrytý. Doma mi nezbylo nic jiného než se doslova vykoupat v oleji a dostávat ze sebe vrstvy hmyzu kartáčem. O něco lépe co do počtu na tom byl Marťan, který jich na svém těle ubydlel asi 20. Bohužel jedno z nich bylo infikované boreliozou. Polly pochytala pouhých pět (pche, troškař) a Klokánek otřásající se nepřetržitým kýcháním patrně všechny setřásl. Vrátím se ale zpět k hradišti. Dojdete na něj, když se vydáte z vesnice Hrazany polní cestou přes vrch Doubí, kde narazíte na val, kterým cesta prochází. Zde bývala brána oppida. Když vyjdete z lesa uvidíte před sebou plochu bývalého oppida ukončenou na protilehlé straně vrchem Červenka s onou mě osudnou vyhlídkou. Archeologický průzkum zde probíhal od 50-tých let. Průzkum odhalil zajímavé podrobnosti o životě zdejších obyvatel. Například při průzkumu severní brány B zůstaly zachovány hluboké koleje od kupeckých vozů. Za deště musela býti cesta skutečnou lahůdkou :-)). Lidé zde bydleli jednak v dvorcích tvořených několika hospodářskými staveními a obytnou budovou. Obytné budovy byly sruby s doškovou střechou, většinou o třech místnostech. V kuchyni bylo ohniště a pícka na pečení chleba. Budovy stály na kamenných podezdívkách a každý dvorec byl vybaven i vlastní studnou. Na svazích kopců stávaly dlouhé domy (některé až 20 m) rozdělené příčkami na více místností. Domy měly i krytou verandu. Byly odkryty i hutě na výrobu železa a kovárny. Ale hlavní význam oppida nebyl v řemeslech a výrobě, ale ochraňovalo důležitou obchodní stezku vedoucí z Lincie (Lince) napříč Boiohemum (Čechami). Pocestní se zde mohli ubytovat, najíst, opravit vozy a samozřejmě zaplatit clo. Mimochodem Plinius si velmi pochvaloval keltské hostince pro dobré jídlo, dobré pivo a rychlou obsluhu :-)). Oppida také pronajímala ozbrojený doprovod k další opevněné obchodní stanici. O konci oppida leccos napovídá průzkum opevnění. Podle průzkumu tvořila opevnění hradbu o šířce až 10 m s výškou okolo 5 m, na vrcholu čelní zdi (před náspem) se tyčila ještě dřevěná palisáda. Bylo zjištěno, že poprvé bylo opevnění poškozeno asi v polovině 1. století př. n. l. Čelní zeď však byla znovu opravena - oppidum bylo ubráněno. Podlehlo až v posledních desetiletí starého letopočtu, kdy nápor germánských kmenů vyvrátil většinu oppid na našem území. Po požáru, který sídlo zničil se již nenašly žádné stopy oprav. Hade, 10.9.2001

Hrazany Hradiště Hrazany jsme navštívili 1. 5. 2001 po srazu "Mágů" na Závisti. Pokud se divíte, že z hradiště nabízím pouze 1 fotografii, která navíc ukazuje pouze panorama tohoto místa focené z vyhlídky nad Slapskou přehradou, tak vězte, že je to pouze tím, že keltská božstva tentokrát této návštěvě vyloženě nepřála.
Když jsme opouštěli vyhlídku, zapomněl jsem si zapnout fotobrašnu a z ní mi fotoaparát vypadl přímo na objektiv. Hmotnost zhruba kilogramového zoomu udělala své. I když celokovový poctivý Pentax i optika přežily, focení byl konec, neb krytka objektivu byla nárazem narvaná do objektivu přes závit a nešla vyprostit. Zlovůli bohů však nebyl konec. Při výstupu od Slapské přehrady dostal Klokánek neuvěřitelný alergický záchvat.

Protože jsme i nadále nedbali varování byl náš odpočinek na jednom z valů ve stínu stromů odměněn neuvěřitelným množstvím klíšťat na našich tělech. Nejvíc jsem jim patrně chutnal já, neb jsem jimi byl naprosto pokrytý. Doma mi nezbylo nic jiného než se doslova vykoupat v oleji a dostávat ze sebe vrstvy hmyzu kartáčem. O něco lépe co do počtu na tom byl Marťan, který jich na svém těle ubydlel asi 20. Bohužel jedno z nich bylo infikované boreliozou. Polly pochytala pouhých pět (pche, troškař) a Klokánek otřásající se nepřetržitým kýcháním patrně všechny setřásl.
Vrátím se ale zpět k hradišti. Dojdete na něj, když se vydáte z vesnice Hrazany polní cestou přes vrch Doubí, kde narazíte na val, kterým cesta prochází. Zde bývala brána oppida. Když vyjdete z lesa uvidíte před sebou plochu bývalého oppida ukončenou na protilehlé straně vrchem Červenka s onou mě osudnou vyhlídkou.
Archeologický průzkum zde probíhal od 50-tých let. Průzkum odhalil zajímavé podrobnosti o životě zdejších obyvatel. Například při průzkumu severní brány B zůstaly zachovány hluboké koleje od kupeckých vozů. Za deště musela býti cesta skutečnou lahůdkou :-)). Lidé zde bydleli jednak v dvorcích tvořených několika hospodářskými staveními a obytnou budovou. Obytné budovy byly sruby s doškovou střechou, většinou o třech místnostech. V kuchyni bylo ohniště a pícka na pečení chleba. Budovy stály na kamenných podezdívkách a každý dvorec byl vybaven i vlastní studnou.
Na svazích kopců stávaly dlouhé domy (některé až 20 m) rozdělené příčkami na více místností. Domy měly i krytou verandu. Byly odkryty i hutě na výrobu železa a kovárny. Ale hlavní význam oppida nebyl v řemeslech a výrobě, ale ochraňovalo důležitou obchodní stezku vedoucí z Lincie (Lince) napříč Boiohemum (Čechami). Pocestní se zde mohli ubytovat, najíst, opravit vozy a samozřejmě zaplatit clo.
Mimochodem Plinius si velmi pochvaloval keltské hostince pro dobré jídlo, dobré pivo a rychlou obsluhu :-)).
Oppida také pronajímala ozbrojený doprovod k další opevněné obchodní stanici. O konci oppida leccos napovídá průzkum opevnění. Podle průzkumu tvořila opevnění hradbu o šířce až 10 m s výškou okolo 5 m, na vrcholu čelní zdi (před náspem) se tyčila ještě dřevěná palisáda.
Bylo zjištěno, že poprvé bylo opevnění poškozeno asi v polovině 1. století př. n. l. Čelní zeď však byla znovu opravena - oppidum bylo ubráněno. Podlehlo až v posledních desetiletí starého letopočtu, kdy nápor germánských kmenů vyvrátil většinu oppid na našem území.
Po požáru, který sídlo zničil se již nenašly žádné stopy oprav.

Hade, 10.9.2001