[ Nahoru ]

Do nového týdne taková fotečka - Schody do nebe - 14.7.05 Karlovo náměstí

Vítám vás v novém týdnu. Snad jste byli v minulém týdnu vděčni své karmě za to že žijete kde žijete. Půlku Evropy trápí nevídané sucho, zatímco ta druhá půlka je spláchnutá záplavami. Kupodivu naše země trčí docela hezky mezi oběma extrémy:)

"Bolí mě hlava a vesmír. Fyzické bolesti, které jakžto bolesti jsou zřetelnější než ty morální, vyvolávají svým odrazem v duchu tragédie, jež jim nejsou vlastní. Provází je netrpělivost ke všemu, a toto všechno nevylučuje ani jedinou z hvězd."

Fernando Pessoa, Kniha neklidu
Náhodná ukázka od mé maličkosti

Do nového týdne příspěvek od Táni:-))

[spam] žloutky vs cukr

Říkám si, upeču klukům něco na zub, když mají ty prázdniny. Vojta jásá, prý mi pomůže, tak mu do misky rozklepnu vajca a přidám cukr krystal, míchej, šmudlo. A Vojta míchá, kouká do misky a barvitě si u toho brumlá:

"... čtyři žloutky....



.... proti miliónu cukrových krystalů ....



.... jak asi skončí ....

.... tento neúprosný boj ?




.... dozvíte se již brzy ........

.....už zítra večer ....

 

.... NA NOVĚ!!"

Převzato: www.ihned.cz 

Záhada slovanského sídliště čeká na rozluštění
Největší evropské časně slovanské sídliště leželo v údolí Vltavy v Roztokách u Prahy. Archeologové Martin Kuna a Naďa Profantová se nyní chystají poznat více o tom, jak bylo osídleno.


Právě složení a celkový počet obyvatel i jejich rychlý odchod jsou pro vědce velkou neznámou.
Sídliště se rozprostíralo v délce půldruhého kilometru od Únětického potoka až k sedleckým skalám. První slovanští osadníci přišli před polovinou šestého století a postupně postavili na 500 domů. Po 150 letech však z roztockého údolí náhle zmizeli.
Třetina areálu je nyní nedostupná, protože na něm stojí stavby, silnice a železnice. Zbývá ale ještě několik nedotčených hektarů, které mohou skrývat klíč k záhadě jeho osídlení. Protože i přes tyto pozemky má vést silnice, chystají se ho archeologové prozkoumat dřív, než bude z vědeckého hlediska nenávratně zničeno.

Keramika se lišila
Archeologové Kuna a Profantová své dosavadní poznatky shrnuli v knize "Počátky časného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách", kterou vydá Archeologický ústav Akademie věd během léta. Domnívají se, že Slované do údolí nepřišli najednou, ale ve vlnách. Nově příchozí si totiž přinášeli jinou keramiku, v domech jinde stavěli pece a také tvar obilních jam, které hloubili, se lišil.
Příchod Slovanů do české kotliny souvisí s velkým stěhováním národů. Archeologové nevylučují jednorázové dobytí země, které předpokládají historikové. To podle nich ale mohla provést jen menší skupina bojovníků, za kterými přicházeli osadníci a osídlovali nová území.
Náhlé opuštění areálu se kryje s koncem slovanské kultury pražského typu, k níž obyvatelé roztockého údolí patřili, a s počátkem takzvaného starohradištního období. V té době se zřejmě zdálo výhodnější přemístit se na druhý břeh Vltavy a vybudovat tam hradiště na nedaleké ostrožně Zámka. Zcela jistá souvislost mezi oběma sídlišti však není.

Rychlá změna
Důvodů pro odchod mohlo být víc. Například snaha o zvýšení společenské prestiže, usnadnění přístupu k zemědělské půdě nebo její rozšíření, ale i zajištění větší bezpečnosti za valem hradiště. Fakt, že se sídliště vylidnilo náhle, svědčí spíš pro politické a společenské důvody. Ekonomické příčiny zpravidla vedly k pozvolnějším změnám či stěhování.
Slované v roztockém údolí budovali do země zahloubené domy, takzvané zemnice nebo polozemnice, a skladovací jámy na obilí. V nejbližším okolí bylo podle archeologů jistě také pohřebiště. Jeho ráz byl v té době u Slovanů málo výrazný a snadno pomíjivý, takže mohlo zmizet beze stopy. Šlo totiž o žárové hroby s mělce uloženými popelnicemi bez většího počtu šperků a zbraní.
V ostatních známých sídlištích kultury pražského typu nacházeli archeologové jen několik domů. Mezi 150 archeologickými lokalitami, kde byly památky tohoto typu v Čechách zatím objeveny, je jen několik případů s více než třemi domy a dosud jich nikdy nebylo objeveno pohromadě více než deset. Větší slovanská sídliště byla objevena jen na Ukrajině, ani ta však velikosti roztockého nedosahovala.

Převzato: www.lidovky.cz

Leninův otec má zvýšit porodnost


Součástí programu, který přijde na osm miliard rublů (asi stejně v korunách), jsou osvětové akce i postupné zvyšování příjmů obyvatelstva. Hlavním úkolem je však povýšení statusu rodiny, tvrdí gubernátor. Jedním z důležitých bodů je pozvednutí prestiže otcovství mezi budoucími i současnými tatínky.

K tomu má dopomoci nový svátek - Den otců. Slavit se má 26. července. Tehdy se totiž narodil Ilja Uljanov, který kromě vůdce bolševické revoluce Lenina zplodil dalších pět dětí. "Datum nebylo vybráno náhodně. Ilja Uljanov je náš rodák, který byl příkladným otcem," řekl listu Izvestija regionální ministr zdravotnictví Igor Tichonov.

Na prvních oslavách nového svátku v Uljanovském kraji budou shromážděni vzorní otcové z celé oblasti. V místním Divadle mladého diváka se pak uskuteční konference, kde budou uljanovští tátové společně se specialisty řešit problém, jak se správně realizovat v roli otce.

Nejlepší tatínkové pak dostanou vyznamenání gubernátora. Přitom medaile se budou dávat v
několika kategoriích: Otec - vůdce, Otec - přítel dětí nebo Nejsportovnější otec. Z nejvzornějších otců vznikne nakonec Rada otců oblasti. Ta bude mít za úkol přemýšlet nad dalšími možnostmi, jak zvýšit porodnost v kraji, a rozšířit tak počet rodin s více dětmi.


čtk

Převzato: www.rozhlas.cz

Stopy prvních obyvatel amerického kontinentu
Marek Kuchařík
12.7.2005


Stopy prvních obyvatel amerického kontinentu
Na americký kontinent přišli první lidé o 30 000 let dříve, než se dosud předpokládalo. Dokazují to lidské stopy, které byly nalezeny v roce 2003 v opuštěném kamenolomu v Mexiku u sopky Cerro Toluquilla, 130 kilometrů jihovýchodně od mexické metropole Mexico City. Tým vědců z liverpoolské univerzity Johna Moora až nyní dokončil analýzy a stanovil dataci stop. Objev se může stát archeologickou senzací - mohl by totiž dokázat, že první obyvatelé Ameriky přišli nejen dříve, ale také že na kontinent nepřišli, ale připluli.

V místě nálezu byl původně břeh vulkanického jezera. Na stopy napadal sopečný prach, usazeniny z jezera a stoupající voda je proměnila ve velmi tvrdý materiál. Vědci radiouhlíkovou metodou datovali materiály z vrstvy ležící pod stopami, z vrstvy stop i vrstev vrchních. Analyzovali také úlomky mušlí a zvířecích kostí, které byly součástí usazenin. Stáří spečených sedimentů z vrstvy, v níž byla nalezena stopa, bylo po analýze luminiscenční metodou odhadnuto na 38 000 let. I datace spodní a vrchní vrstvy tomuto závěru odpovídá.

Podle dosud uznávané teorie přišli první obyvatelé Ameriky ze Sibiře po pevninském mostě mezi Čukotkou a Aljaškou v oblasti dnešního Beringova průlivu. Most existoval na konci poslední doby ledové, tj. asi před 10 000 až 12 500 lety. V 50. letech 20. století bylo objeveno archeologické naleziště Clovis v Novém Mexiku, stáří pozůstatků, které obsahovaly i kamenný hrot oštěpu, bylo pomocí radiouhlíkové metody určeno na 11 000 let. Datace prvního osídlení byly později ověřeny znovu a období osídlení před asi 12 500 lety většina archeologů dosud přijímala. Tato teorie se však nyní zdá být neudržitelná.


Stopy prvních obyvatel amerického kontinentu
Dr. Gonzalez, vedoucí výzkumného týmu, je zastáncem pobřežní migrační teorie. Podle ní přistáli první obyvatelé v lodích na západním pobřeží a poté podél něj postupovali na jih. Zůstává ale záhadou, odkud přišli. Podle některých odhadů pocházeli z jihovýchodní Asie, či dokonce z Austrálie. Genetické výzkumy, které se prováděly na současných obyvatelích Ameriky, podporují spíše příchod prvních obyvatel ze severovýchodní Asie. To by ukazovalo na přechod Beringova průlivu během poslední doby ledové. Gonzalez oproti tomu namítá, že první lovci, kteří připluli na lodích, nemuseli zanechat vůbec žádnou genetickou stopu. Žili totiž v malých skupinách a rychle se přesouvali. Teorie čeká na další důkazy, ale fakt, že Aljaška nebyla jediným místem, kde se první obyvatelé objevili, se zdá nezvratným.