"Problém byl v tom, že jste neustále museli volit mezi jedním neštěstím a jiným neštěstím, a nehledě na to, co jste si vybrali, odkrajovali z vás po větších kouskách, dokud z vás nic nezůstalo. A v pětadvaceti většina lidí skončila. Celý ten zatracený národ blbců řídících auto, jedících, dělajících děti, dělajících všechno tím vůbec nejhorším možným způsobem, jako třeba hlasování pro prezidentského kandidáta, který jim nejvíc připomíná je samotné. "
Bukowski

Náhodná ukázka od Polly pro tento týden...

A do nového týdne velmi poučná historka od Táni:-)

Radši nepůsobit.


Tak jsem se snažila podpořit tatínka v jeho výchovném působení. Na Liusmixe, tedy na našeho prvorozeného, který v poslední době nedělá nic jiného, než že chodí do "zkušebny" trénovat baskytaru. Zkušebna je garáž, obložená přepravkami na vejce, takovými těmi čtvercovými hrbolatými, prý zvuková izolace. A ta kytara mu asi jde dobře, protože se tatínek minulý týden rozplýval, jak syneček "vaří", ale asi se něco přihodilo, protože v úterý už se nerozplýval a naopak, když jsem jim vysypala na hromadu vyprané ponožky k párování, tatínek citlivě (!) nadhodil téma o budoucnosti. Vojta to má vyřešený, bude kovářem, teď zrovna jsme v Brně na vánočních trzích narazili na kovářskou dílnu střední kovářské školy, takže to tatínek přešel lehce a udeřil na Smixe: "A co ty, ty si vážně myslíš, že tě nějaký brnkání na kytaru uživí?" Liu to má taky vyřešené, chce být mechatronikem v Bochemii, protože jsme v Brně našli Vysoké učení technické s tímto exoticky znějícím oborem, který se Smixovi líbí, takže Liu se za tři roky stěhuje k mamce do Brna, zatímco Vojk se tam nastěhuje až za šest let, :o)))
Nicméně tatínkovi se nelíbí tento nízký cíl jeho prvorozeného, proč zrovna usmolená Bochemie s mizernými čtyřmisty zaměstanci? Když by mohl dělat mechatronika v Silicon Valley??? "Protože tam se, hošánku, dělaj mikročipy o velikosti pikomilimetrů!"
"Ale taťko, nic takovýho, jako pikomilimetr přece neexistuje..." usmívá se Liu pod vousy, ano, cosi jako fousy mu raší na bradě.
"No a co? Tak je vynalezneš, ne?" kontruje Libor.

Tož v tomto duchu. No a všimla jsem si, že v osm je na čt2 vhodný program pro podporu taťkovýho výchovnýho působení, Na plovárně s Václavem Pačesem (Rozhovor Marka Ebena s profesorem biochemie a molekulární genetiky o rozluštění lidského genomu i o tom, jak je čas pro vědce relativní) a naordinovala jsem nám všem tuhle lahůdku jako hlavní večerní program, Smixovi jsem zakázala učit se v tý době anglická slovíčka, Vojka jsem ukecala, že tentokrát si nebudeme číst Magický prazdroj, ale podíváme se na toho chytrého pána. Jenže oni mi to zkazili! Tedy nejspíš geny, nejspíš geny pana Pačese mi to zkazily, protože to celý začalo tak, že Marek svým kouzelným hlasem uvedl všechny tituly toho pána profesora, "Vítám u nás na plovárně profesora biochemie a molekulární genetiky pana Václava ...", kamera se otočila na profesora a v detailním závěru se jeho holá kulatá lebka zaskvěla v dokonalém závěru Marka Ebena "...Pačese."
Což u nás v obýváku způsobilo takový výbuch smíchu, že otřesy musely zaznamenat seismometry až v Ankaře, :o)))
 

TK

Moje malá poznámka úvodem, ať chci nebo nechci vkrádá se mi do myšlenek představa Nemesis. To by ovšem nemuselo jít o tak obrovské časové horizonty....

Ovlivnila vývoj sluneční soustavy cizí hvězda?
Američtí astronomové Scott Kenyon (Smithsonian Astrophysical Observatory in Cambridge) a Ben Bromley (University of Utah) značně posílili pozici hypotézy, podle níž byly vnější oblasti naší sluneční soustavy zformovány působením cizí mladé hvězdy, která před 4 miliardami roků „prošla“ v těsné blízkosti Slunce.
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1797

Vyčerpávající článek pak najdete na http://www.earthfiles.com/news/news.cfm?ID=830&category=Science 

Převzato: www.osel.cz

Hon na schizofrenní patogeny
Schizofrenním patogenem nemyslíme bacil či virus s psychickými problémy, ale původce choroby u člověka.

Jak bude vypadat medicína za 50 let? Následující úvaha vychází z eseje "Vítězíme nad nemocemi", který napsal Paul W. Ewald, profesor biologie z univerzity v Amherstu. Text se objevil ve sborníku Příštích padesát let, jehož českou podobu vydala v rámci své populárně-naučné edice Aliter nakladatelství Argo a Dokořán.
V knize Příštích padesát let se budoucí medicínou zabývalo hned několik autorů, vesměs se však soustředili na techniky skenování mozku, neuroimplantáty, medicínu šitou na míru podle pacientovy genetické informace apod. Ewald zůstal více na zemi a popisuje, jak si představuje budoucí vývoj války s patogeny.
Podle Ewalda jsou přitom patogeny příčinou téměř všech chorob (různé rakoviny, diabetes, mozkové mrtvice, roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba), a to i včetně těch, u kterých bychom to na první pohled nepředpokládali. Podobně jako má smysl hledat třeba "geny pro schizofrenii", můžeme zkusit identifikovat i "patogeny způsobující schizofrenii". Totéž pak i pro další takzvaně duševní choroby. U depresivní poruchy je třeba Ewaldovým kandidátem virus BDV (borna disease virus), u schizofrenie pak především heprex simples 2 a Toxomplasma gondii. Vyslovuje podezření, že schizofrenie je zřejmě výsledkem prenatální nebo novorozenecké infekce.
Akceptovat infekční příčiny duševních chorob je trochu problematické mj. i kvůli experimentům - můžete snadno infikovat laboratorní zvíře a testovat, zda se u něj vyvine nádor, jak ale testovat, zda bude mít třeba halucinace nebo schizofrenii?

Ewald se domnívá, že infekční agens hrají u mnoha chorob významnější úlohu než defektní lidské geny. Uvažuje totiž, že pokud by se jednalo pouze o poškozené alely vzniklé náhodnými mutacemi, pozorovali bychom v populaci mnohem méně postižených, než je tomu ve skutečnosti. Svým způsobem před sebou stále máme "genetické příčiny" - ovšem nesmíme se přitom omezovat na geny lidské.

Ewald uvádí, že i tam, kde se zdá být jasná korelace mezi určitým chování a chorobou (kouření-rakovina plic), mohou hrát ve skutečnosti patogeny rozhodující roli. Medicína roku 2050 již bude tuto skutečnost akceptovat a podle toho přistupovat i k léčbě. Proti většině odhalených patogenů by v té době už měly být k dispozici více či méně účinné vakcíny.
V případě HIV však mimochodem podle Ewalda budeme stále pouze "záplatovat" a nikoliv onemocnění radikálním způsobem řešit. Žádná nová pandemie tohoto typu se však už nejspíš neobjeví. Svět už je dnes dostatečně promíchán a ukazuje se, že většina patogenů není schopna dostatečně účinně řádit mimo geograficky poměrně úzce vymezené oblasti. Tedy - až třeba na dosud se skrývající původce deprese či schizofrenie.

Autor: Pavel Houser