"Jediná bytost vám schází, a svět se vylidní..."
Léon-Paul Fargue - Prostory


Náhodná ukázka od Polly pro tento týden...

A do nového týdne opět poučná historka ze života od Táni:-))

Není to pravda, zas výplod chorobného mého mozku.


Tak Liu odjel na vodu. Ani nevím kam, nejspíš někam k Českýmu Krumlovu, na pět dnů. Když byl z domu Vojta, bylo to daleko příjemnější, musím říct, protože Liu se staral o tatínka a já se mohla smykat fšade různě. Dokonce je příjemnější, když jsou doma oba, Liu i Vojk, protože Liu se postará o Vojka i o taťu, a já se můžu smykat fšade různě, :o) Takhle je to blbé, protože se o Vojka a o taťu nemá kdo starat, takže se musím postarat sama.
Pravda je, že se smykam pracovně, v poslední době, co ochladla hysterie kolem daňového zákona, věnuji se histerii kolem nám nově příslušné celnice. V Bohumíně celnici zrušili a Iris jezdí do Karviné, nový celník znamená nový výklad celního zákona, takže mě nutí měnit strukturu věty o zjednodušeném celním prohlášení na dovoze, což samo o sobě je otázkou deseti minut. Ale s novou struktůrou jsme jely do Karviné, za Suchánkem, ta strukrůra má asi 200 znaků, vyplňuje se asi deset údajů, člověk by řekl "trivka", jenže Sůša je šílený. S jedním dovozem jsme na celnici strávily dvě a půl hodiny. Pracují tam stylem hromadného kolégia, tedy asi tak, že když jeden dostane na stůl papíry, zařve do prostoru "Kluci, jakou dáváte lhůtu?" Načež se kolem tazatele shlukne asi pět celníků, každý z nich má jiný názor a spoustu doplňujících otázek, každý cituje jiný paragraf celního zákona, takže začnou pátrat na internetu, jak by to tedy asi mělo být, Iris nesměle podotkne, že tu přílohu, co ji na netu hledají, má s s ebou vytištěnou, takže se začnou dohadovat, odkud ji má a zda je platná, prostě šílenství.
Včera jsem s ní byla podruhé, doufám že naposled. Celníci změnili zpětně celní kurs, který platil první polovinu května, což znamená, že všechny celní případy z toho období se musí přepočítat, ovšem přepočítat se musí i výkaz pro INTRASTAT, což je měsíční vykazování o vnitrounijním obchodu. Taky pěkná pakárna, taky bez jasné metodiky. Zejména statistická hodnota je pěkná lahůdka, Marcella pročítá unijní zákony a hledá, zatímco Iris spoléhá na selský rozum, teď jsou ovšem v háji obě, kurs se změnil oběma. Iris v záchvatu zoufalství napsala na celní správu anonymní dopis, podepsala se "Iris Fojtíková, taky kurva".
Tož takhle na celnici.
Liu odjel včera, předevčírem jsme se balili. Zase jsem ilegálně nakoupila, tentokrát báječný ruksak, ale vážně skvělý, dva tisíce jsem za něj dala. Domů jsem ho přinesla jako že výpůjčka od Davida. "David si ovšem kupuje nový, tak říkal, že tenhle by nám za pětikilo nechal," nadhodila jsem. "Baťoh nám je na houby, kašli na to, jak Liu přijede, Davidovi ho vrátíme," rozhodl taťu, "a až bude třeba, David nám ho zase půjčí. Třeba v červenci na chatu." No jasně že jsem byla rozhořčena! Co si ten taťu myslí, takhle využívat Davidovy dobroty srdce?!?!? "David se na tebe vykašle a baťoh střelí jinde!" No jasně, proč by David skladoval baťoh, který vlastně ani není jeho, no ne? Liu si připravil hromadu oblečení, karimatku, spacák a hromadu jídla. On totiž den předtím vlezl do vany s Domácím lékařem, tedy s knihou, ve které se dočetl, že je podvyživený. Takže jídla byla vskutku hromada. A přinesl si ten ruksak a náš skvělý kufřík na kolečkách, který měl premiéru loni na Malé Fatře a od té doby je mým stálým společníkem, kamkoli se vypravím.
"Na co kufr???" ptám se nevěřícně.
"No na ty věci, ne?" Liu překvapeně.
"Ale na to máš přece ten ruksak, ukaž, on je - hele - dvoukomorový, tu patří spacák."
"Tam se nemůže vejít!"
Jasně že se vešel, v pohodě, ani jsme ho nemuseli přemotávat.
"Tu shora tam nacpi oblečení, hele, kolik je tam prostoru."
Liu nacpal shora oblečení, baťoh plný.
"Tuhle to povolíš, tenhle tunel povytáhneš."
Baťoh je po jednoduché úpravě poloprázdný.
"Tuhle dáš kotlík a hrnek, přihodíš jídlo, který nechceš sníst hned v autobuse, tady těma řemenama připneš karimatku, a furt ještě tu máš obrovské postranní kapsy a šněrovačku. A nahoře řemeny k upevnění stanu."
Taťu nás pozoroval, myslím, že zíral stejně jak Liu.
"Víš co, za takovej baťuh teda tomu Davidovi těch pět stovek dej."
Liu byl s výsledkem náramně spokojen, přehodil to přes rameno, tak jsem mu ještě vysvětlila, že si může nastavit lampasy podle svojí výšky, tedy na XL, že má používat bederní pás, protože tím si celou tu váhu rozloží, a že si může ramenní lampase sepnout, aby mu neklouzaly. Liu se tedy do toho zakšíroval, zavěsil se na svou posilovací tyčku ve dveřích, a vážně se s tou plnou polní PĚTKRÁT přitáhl až ku bradě!
A pak celý zbytek večera chodil sem a tam a zkoumal, co ještě do toho bezednýho baťohu přihodit. Taťku naprosto dorazilo, když si do šněrovačky nacpal polštář, :o)))
Nakonec taťu zavolal Liusmixe k sobě a povídá: "Liu, ještě jednu radu ti dám ..."
A jéje, obrátili jsme já i Liu oči v sloup, teď přijde pravidelné kázání, taťu je čím dál lepší a jeho proslovy čím dál delší.
" ... poraď si sám!"
Je skvělý, taťu je skvělý, Liu je skvělý, a Vojk je taky skvělý! S vojkem jsme šli ráno do školy, a on zas jednou začal "Mamčo, který auto je nejlepší?" Pořád mu vysvětluju, že se musí ptát nejlepší NA CO. "Pořád ti vysvětluju, že se musíš ptát NEJLEPŠÍ NA CO! U vás ve třídě je každý nejlepší, ty jsi nejlepší na diabolo, Zdenda je nejlepší na rošťárny. Takže se musíš ptát takhle: Kdo je nejlepší v učení?"
"Andrejka."
"Kdo je nejvyšší ve třídě?"
"Andrejka."
"Kdo je nejstarší?"
"Andrejka."
"Nejdelší vlasy?"
"Andrejka!"
"Koho máš nejradši?"
"Andrejku!!!"
"No vidíš, už to chápeš, ne?"
"Jasně, všechno Andrejka, :o)"


Všichni jste skvělí!

Táňa

Novozélandské rodině dopadl do obýváku meteorit

Meteorit naštěstí nikoho nezranil.
Ještě, že jsem byla v kuchyni - tak zněla jedna z prvních reakcí Novozélanďanky Brandy Archerové. Její dům zasáhl v sobotu meteorit o váze 1,3 kilogramu. Prorazil střechu, zbrzdit se nenechal ani pohovkou a nakonec skončil v osobním počítači. Případ popsal v neděli australský list Sunday Star Times.
Více >>ZDE>> http://www.novinky.cz/03/40/27.html

Převzato: http://www.scienceworld.cz

08.06.2004
Dinosauři zemřeli velmi rychle?

Ne dlouhodobé skomírání trvající měsíce či roky, ale rychlé vymření během několika hodin potkalo podle nové teorie dinosaury a množství dalších druhů po dopadu asteroidu před 65 milióny lety. Obrovské množství uvolněné energie proměnilo zemskou atmosféru v obří troubu, ve které se všechny nechráněné rostlinné i živočišné druhy za krátkou dobu doslova usmažily.

V historii naší planety došlo minimálně pětkrát k drastické obměně flóry a fauny. Obrovské množství stávajících druhů v relativně krátkém časovém období zmizelo, zatímco jiným se otevřela cesta k budoucímu rozvoji. Panují podezření, že na několika z těchto katastrof měla svůj podíl kosmická tělesa a jejich impakty na Zemi. Dnes již prakticky nikdo nepochybuje o tom, že k jednomu takovému impaktu došlo před 65 milióny lety. Zhruba desetikilometrová planetka tehdy dopadla na pobřeží poloostrova Yucatán v Mexiku a vyhloubila zde kráter Chicxulub o průměru až 200 km. V geologických vrstvách byly nalezeny zvýšené koncentrace iridia - na Zemi velmi vzácného, v asteroidech naopak běžného -, popela, přetaveného a znovu ztvrdlého materiálu, jakožto i materiálu náhlým a prudkým tlakem šokovaného.

Vymření dinosaurů a dalších druhů je obecně spojováno s tímto impaktem, i když se nemuselo jednat zdaleka o příčinu jedinou. Dosud ovšem převládala hypotéza, podle které k tomuto vymírání nedošlo okamžitě po impaktu, ale až v průběhu následujících let v důsledku efektu tzv. "nukleární zimy". Prach a popel vyvržený při impaktu do atmosféry bránil přístupu až 90 % slunečního záření, což narušilo základní potravní řetězce. jiné návrhy berou v úvahu i kombinace dopadu asteroidu s dalšími jevy, například se zvýšenou vulkanickou činností.

Nyní ale přišel tým výzkumníků vedený Dougem Robertsonem z University of Colorado v Boulderu s jinou teorií. Podle ní byl konec dinosaurů velmi rychlý, jednalo se o záležitost pouhých minut až několika hodin. Nejen dinosauři, ale i všechny ostatní nechráněné druhy, byly doslova usmaženy poté, co se zemská atmosféra rozžhavila v důsledku obrovského množství tepla do ní uvolněného. Organismy, které byly naopak ukryty pod zemí či pod vodou, byly před žárem uchráněny a měly tak šanci impakt přežít. Mohlo se jednat například o krokodýly, želvy či ptáky nebo savce.

Robertsonův tým analyzoval vzorky hornin z vrstev pocházejících z doby před 65 miliony lety. Na různých místech Země nalezli drobné kuličky přetavených hornin, které zde byly uloženy nejpravděpodobněji při ohnivé bouři vzniklé po dopadu planetky. Na jejich základě odhadli celkové množství trosek vyvržených do atmosféry a následně určili energii, která se při impaktu vytvořila. Její ekvivalent činil 100 miliónů tun TNT. Hmota o obrovské teplotě byla vyvržena na suborbitální dráhu kolem Země a při návratu do atmosféry vytvořila tepelný puls, který na dobu několika hodin atmosféru rozžhavil. "Normálně modrá obloha se změnila na rudou, horkou", říká D. Robertson.

Teorie ovšem nevysvětluje vymírání organismů v mořích, které bylo rovněž intenzívní - zmizely např. vodní ještěři a řada hlavonožců. To mohla způsobit až následná nukleární zima, kterou nová teorie rozhodně nevylučuje.

Ve stejnou dobu zveřejnil výsledky svého výzkumu i italsko-americko-holandský tým, který pro přítomnost velmi chladného období po dopadu planetky nalezl pádné důkazy. Tým zkoumal fosilní záznamy z oblasti El Kef v Tunisku, která se tehdy nacházela na dně teplého moře Tethys, a dospěl hned ke dvěma překvapivým nálezům. Za prvé se zde objevily dva nové druhy, jednodušší živočichové, kteří předtím žili jen v chladných severních mořích. Za druhé nalezli zajímavé rozdíly ve tvaru ulit mikroskopických tvorů podobných hlemýžďům (Cibicidoides pseudoacutus). V chladných vodách jsou ulity těchto tvorů častěji levotočivé, zatímco teplých naopak pravotočivé. V geologických vrstvách z doby před dopadem planetky převládají pravotočivé ulity, skutečně odpovídající teplému moři. Po dopadu se ovšem objevuje vyšší koncentrace ulit levotočivých. Oba nálezy jsou považovány za první důkazy o nástupu výrazně chladnějších teplot v období po impaktu kosmického tělesa.

Po 65 miliónech let je asi nemožné jednoznačně rozhodnout, jak rychle opustili dinosauři scénu. Není jasné, zda zmizeli opravdu najednou a jaký podíl sehrála srážka s kosmických tělesem. Závěry Robertsonova týmu jsou dalším příspěvkem do související diskuse. Zbývají např. otázky, jak by v takovém případě přežili ptáci (a nikoliv létající ještěři, "ptakoještěři") nebo proč vymizeli malí dinosauři...

autor: Pavel Koten, Pavel Houser
 

Milióny mikrobů přežily v ledovci 120 tisíc let


New Orleans, 31. 5. 2004

Milióny nepatrných mikrobů přežily v hloubi grónského ledovce nejméně 120 000 let. Američtí badatelé zjistili mimořádně odolné organismy uvnitř ledového bloku v hloubce kolem 3000 metrů. Uvedla to agentura DPA.
Tým kolem Vanyi Mitevaové a Jeana Brencheleyho z Pensylvánské univerzity minulý týden svůj objev představili na zasedání Americké mikrobiologické společnosti v New Orleans. Vědeckému týmu se navíc prastaré organismy podařilo rozmnožit v laboratoři.
Mikrobiologové věří, že nepatrné grónské organismy patří k oněm 99 procentům pozemských mikrobů, které ještě nebyly objeveny.
"Význam nálezu ale není podle mého názoru v tom, že tyto mikroorganismy patří k těm 99 procentům ještě nenalezených mikrobů, ale spíše v možnosti, že se zde jedná o prastaré formy, které byly v ledu zakonzervovány po dobu miliónů let," řekl agentuře ČTK expert Karel Kranda z České akademie věd. Podle vědeckého serveru NewScientist.com analýza DNA potvrdila, že z bakterií, které tým prozkoumal, jde v 15 případech o nové druhy. Mezi výzvy, s nimiž se primitivní organismy musely vypořádat, patřily věčný mráz, sucho, vysoký tlak, nedostatek kyslíku a velmi nízká koncentrace živin. Jeden krychlový mililitr rozpuštěného ledu přitom obsahoval jeden až deset miliónů buněk.
"Chceme především určit, zda lze tvoření extrémně malých buněk případně označit za jakýsi mechanismus přežití. To znamená, zda tyto buňky představují vyhublé verze původních mikrobů o normální velikosti, nebo zda jde o nové druhy trpasličích organismů," vysvětlila Mitevaová. Na základě toho chtějí vědci zjistit, zda se v těchto buňkách i pod obrovským tlakem mohly odehrávat procesy látkové výměny.
Rozměry většiny těchto mikroorganismů nepřesahovaly ani tisícinu milimetru. Dosud známé bakterie jsou přitom až desetkrát větší.
Protože ledový blok z úpatí ledovce obsahoval i věčně zmrzlou půdu, takzvaný permafrost, mohou v něm mikroby podle mínění expertů přežít i v těch nejdrsnějších podmínkách třeba milióny let. (čtk)
 

Počasí v Česku opět ukazuje svou extrémní podobu


O náhlém rozkolísání přírodních procesů, způsobeném lidskou činností, mluví někteří vědci v souvislosti se současnými rozmary počasí. Další odborníci ale zároveň tvrdí, že ke změnám klimatu docházelo a bude docházet i bez vlivu člověka.

ČESKÉ BUDĚJOVICE - Obce totálně poničené tornádem, přívalové deště, které přinášejí do obcí metrové vrstvy bahna, povodně a na druhou stranu katastrofální sucha. Co se to děje s českou přírodou a klimatem? Někteří lidé v Česku jsou přesvědčeni o tom, že za všechno mohou novináři. Na rozdíl od dob komunismu se předhánějí v senzačních informacích a z každé dešťové přeháňky dokážou udělat katastrofu. Jak je možné, že se třeba stále píše o negativních vlivech globálního oteplování, když byla letos tak dlouhá a tuhá zima? Nejsou současné rozmary počasí zkrátka jenom náhodným jevem, který se v historii opakoval už mnohokrát?
"Já bych zase ze současného počasí tolik nepanikařil. V přírodě se totiž může stát naprosto všechno, ať už se budeme bát, nebo ne," řekl LN vedoucí oddělení obecné klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu v Praze Vít Květoň. Na druhou stranu je takzvané rozkolísání klimatu na celém světě skutečně doložitelné a otázka pouze zní, nakolik k těmto klimatickým jevům přispívá činnost člověka.
Podle Květoně je například zcela jisté, že průměrná teplota na zemi se za posledních 150 let skutečně zvyšuje bez ohledu na to, že se v mezičase vyskytne ojediněle zvlášť tuhá zima.
"Předpokládá se, že do konce století by se mohlo na zemi oteplit o další dva až tři stupně a pak skutečně není vyloučeno, že nastane opačný extrém, tedy doba ledová," uvedl Květoň. Jestliže tají ledovce a mohou být zatopeny části pevniny, může dojít také k určitým změnám v mořských proudech a celkovému ochlazení.
"Klima každopádně není a nikdy nebude stabilní. Lidská činnost zaměřená na rostoucí výrobu a spotřebu ale možná může klimatické změny urychlovat," vysvětluje klimatolog. I v takovém případě je ale podle něj otázka, zda by moderní člověk dokázal možným klimatickým změnám zabránit.
Někteří další vědci jsou ale přesvědčeni o tom, že právě lidská činnost žene svět do katastrofy. Změny, které dříve trvaly tisíce let, se nyní počítají v řádu desetiletí. A jsou doprovázeny právě nečekanými klimatickými jevy v oblastech, kde se dříve prakticky nevyskytovaly.
"Příroda za posledních 100 let zažívá těžký šok, na který reaguje rozkolísáním přírodních a klimatických procesů," řekl už dříve LN světově uznávaný půdní biolog a profesor Jihočeské univerzity Josef Rusek. K těmto závěrům podle něj došel i mezinárodní tým vědců, který pracoval na projektu s názvem Mezinárodní program pro studium globálních změn.
Ať už se ale různí vědci přou o podíl člověka na globálních změnách, v jednom se shodují. Vzhledem k chování současného člověka ke krajině dnes hrozí doslova katastrofou i takové přírodní jevy, které dříve žádnou velkou škodu nezpůsobily. Příkladem mohou být takzvané přívalové deště, pravidelně vyplavující celé vesnice a přinášející vrstvy bahna. Půda je podle vědců natolik zničená nešetrnou zemědělskou činností, že není schopna zadržet větší množství vody. K lokálním záplavám přispívá i stále rostoucí rozloha vybetonovaných a vyasfaltovaných ploch.



Lidové noviny, , 12. 06. 2004, Marek Kerles