A do nového týdne opět poučná historka ze života od Táni:-))

Kuře Panzani

Včera jsem tak krásně navařila!
Sešli jsme se s tatínkem v kuchyni, od tý doby, co mám tu velkou pracovní desku, se mi vaří skvěle, celá deska je obložená přísadami, a přesto se mi skvěle pracuje, a tatínkovi zbylo místo na skleničku, takže on povídal a já jsem krájela, čistila a strouhala.
Liborův šéf se vrátil z pracovní cesty po Indii, tak mi Libor popisoval jeho zážitky. Než jsem nastrouhala tři mrkve, petržel a celer, stihl mi povědět, jak je Indie hrozná, chudá a špinavá, opravdu důkladně jsem zeleninku očistila. Když mi povídal o ministru indických železnic, lámala jsem kuřátku nožičky a házela je na olej, panenský olivový, kde už voněla ta mrkvička s petrželkou a celerem. Když jsem solila tu orestovanou směsku, povídal mi o indických kořeněných jídlech, šoupla jsem tam teda karí Mádrás, což mi přišlo stylové. A tatínek mi nalil sklenku moravského muškátu, podělila jsem se s kuřátkem, půl sklenky kuřátku, půl sklenky slepičce.
A Libor furt měl co povídat, tak jsem ještě přikrájela kilo rajčat a tři pórky, které by jinak v ledničce uschly, protože jedu na víkend do Brna, a nasypala to k tomu kuřeti. A tatínek plavně přešel na Lowecrafta, kterýho teď čte, tak se kuře dusilo hodně dlouho, celou hodinu, protože když se Libor zmínil o Necronomikonu, musela jsem mu povědět, co o něm vím já, a to bylo taky na dost dlouho. A kuře se dusilo a dusilo a my jsme diskutovali o umění spisovatelském, tatínek si to chce zkusit, vymyslel, že bychom to měli zkusit oba, povídku, celkem bez omezení, ale aby prý jsme se nějak sešli, vymýšlel téma, prý něco ze života, prý ze života týnejžra, tak mezi 14. a 16. rokem.
"Ze života mého, jo?"
"No, ale něco zajímavýho, ani to nemusí být pravda."
"Třeba něco jako Moje setkání s ufony, jo?"
".... no, ale já je potkal až v sedumnácti ...."
A kuře se dusilo a dusilo, další půhodinu co jsme se nemohli shodnout na tématu, vonělo a vonělo ...
A přišel Vojta a řekl, že teda taťka ať napíše o tmě a mamka o světle.
Ho ho hó.
Taťka se okamžitě odebral ke stroji a pustil se do práce, tak jsem koukla do pekáče, kuře plavalo v krásné omáčce, ovšem trochu řídké. A mi už se nechtělo čekat, až se voda odpaří, tak jsem tam nasypala panzani, co se nikdy nelepí. Och, jaká dobrota z toho vyšla!
Doporučuji a zdravím!

Táňa.

Následující zprávu zařazuji na tuto stránku pouze jako doplnění již existujících článků  "Magneticke_pole"  a článku v situaci17_2_02.

Magnetické pole Země dramaticky slábne

San Francisco
Síla magnetického pole Země za posledních 150 let zeslábla o deset procent. Pokud by jeho ochabování pokračovalo tímto tempem i nadále, za 1500 až 2000 let by podle amerických vědců magnetické pole zcela zmizelo a naše planeta se posléze "přepólovala". Podle Jeremyho Bloxhama z Harvardské univerzity mohou do magnetického převrácení zeměkoule vzhůru nohama uběhnout ještě stovky let. Pak by magnetické pole mělo stejnou podobu jako před 780 000 lety. Vědci účastnící se konference Americké geofyzikální unie upozornili, že tak rychlý scénář je nepravděpodobný. "Přepólování je vzácnou událostí." Přesto však může být oslabení magnetického pole, jehož síla se měří od roku 1845, počátkem "oddychového období" magnetosféry, které může přetrvat několik stovek let, domnívá se John Tarduno z Rochesterské univerzity. Taková přechodná fáze však může mít význačné důsledky. Ochabování geomagnetického pole a následné velké dávky protonů proudících ze Slunce však mohou ovlivnit i chemické vlastnosti atmosféry. Mezi důsledky by mohl patřit významný, byť vždy jen dočasný, úbytek atmosférického ozonu, chránícího Zemi před ultrafialovým zářením.

Zdroj: čtk

Německý vědec: Život na Marsu je myslitelný

BERLĺN 16. prosince (ČTK) - Život na Marsu je podle mínění německého odborníka Markuse Landgrafa skutečně myslitelný. Vědecká bádání prokázala, že za nehostinných podmínek, jaké panují na Marsu, bakterie mohou přežít, uvedla agentura DPA.

Důkazy o této teorii ostatně mohou přinést současná evropská a americká mise na Mars, které se blíží konečné fázi. Definitivní jistotu o přítomnosti života na Marsu by však přinesla teprve mise s lidskou posádkou na rudou planetu. Tu by však podle vědce ohrožovalo ultrafialové záření, které je na Zemi zachycováno ozónovou vrstvou. "(Ultrafialové paprsky) Spálí vše, co jim přijde do cesty," říká Landgraf.¨

Bakterie se však mohou chránit tím, že se napojí na horniny nebo se skryjí hluboko do ledové vrstvy. Na mnoha nehostinných místech Země tak byl v minulých letech objeven život, mimo jiné v permanentně zamrzlém sibiřském jezeře, jehož metr tlustým ledovým příkrovem neproniká téměř žádné světlo. "Bakterie tam provozovaly fotosyntézu - a tamní situace je srovnatelná s Marsem," tvrdí vědec.

Landgraf rovněž považuje za možné, že v minulosti docházelo k meziplanetární výměně živých organismů. "Pravidelně zaznamenáváme dopady meteoritů z marsovské horniny a na Marsu určitě existují kameny ze Země." Bakterie by tuto cestu vesmírem mohly bez problémů přežít. Dokládá to i pokus, při němž na povrchu jedné sondy během šestiměsíčního pobytu v kosmu tyto nejmenší organismy ulpěly.

"Z kmenů, které nebyly přímo ozářeny Sluncem, většina přežila," říká německý expert, který poukazuje na teorie, že život na Zemi musel přijít z Marsu. Tam se údajně podmínky pro život zhruba před 3,8 miliony lety rapidně zhoršily. Bylo to právě v době, kdy se na Zemi probudil první život.

Podle Landgrafa by mohla první posádka na Mars odstartovat za 15 let. Technické předpoklady pro tisícidenní cestu už prý existují a evropský projekt Aurora je v této oblasti předvojem. Současná evropská mise Mars Express s britským přistávacím modulem Beagle-2 podle agentury DPA vstupuje do rozhodující fáze. Tým z Evropského střediska pro vesmírné operace (ESOC) v německém Darmstadtu byl dnes posílen z 60 na 160 členů a v pátek se Beagle-2 odpoutá od mateřské sondy. Přesně 25. prosince pak dosedne na povrch rudé planety.