Kruhové rondely - proč a nač?

Britští archeologové řeší několik let otázku záhadných kruhových staveb vybudovaných našimi pravěkými předky. O těchto stavbách nevíme prakticky nic. Nevíme, kdo je stavěl, ani k jakým sloužily účelům. Zajímavé je, že se tyto kruhové stavby vyskytují pouze ve dvou oblastech.

Na britských ostrovech a ve střední Evropě - tedy i u nás.

Jedná se o prostor, který je od okolí oddělen kruhovým příkopem s několika vstupy. V žádném případě se nejedná o typ nějakého opevnění či obrany. Prostor, který byl kruhovým příkopem obkroužen, nebyl totiž nikdy zastavěn. Především v jižní Anglii datovali stáří těchto objektů archeologové do 4. tisíciletí před Kristem. Anglický typ (casewayed camps) je většinou tvořen několika soustřednými kruhy. Angličtí archeologové těchto objektů zatím objevili asi čtyřicet.

Nález lidských kostí asi dvou set jedinců v jednom z kruhových objektů (Hambledon Hill) svádí ke spekulaci, zda se nejedná o kultovní objekt a zda oněch 200 jedinců nebylo rituálně zavražděno (obětováno). Archeolog Martin Gojda tento nález - Hambledon Hill - srovnává s objevem pozůstatků několika zřejmě také rituálně zavražděných osob ze sídliště doby bronzové z Velimi u Kolína.

Druhým typem záhadných kruhových útvarů jsou tzv. henge. V tomto případě jde o jednodušší typ objektu tvořený pouze jedním kruhem se dvěma vchody. Na vnějším obvodu se nachází val tvořený zeminou odebranou při hloubení příkopu. Na vnitřním obvodu byly nalezeny jámy po dřevěných kůlech. Nejznámější z těchto staveb (Woodhenge) byla objevena v roce 1925 nedaleko proslulé kamenné svatyně Stonehenge. Právě Stonehenge reprezentuje třetí, nejmladší typ kruhových monumentů. Místo dřevěných kůlů na vnějším obvodu kruhu však zastoupily vztyčené kameny. Památek typu Stonehenge (tedy kamenných kruhů) bylo v Británii objeveno asi tři tisíce.



České kruhové stavby

Jak už jsem uvedl, jedinou oblastí po Velké Británii, kde se vyskytují záhadné kruhové stavby, je střední Evropa. Rondely byly objeveny v dolním Rakousku, na jižní Moravě, na jihozápadním Slovensku, v Čechách a v Bavorsku. Jejich stáří je odhadováno na pět tisíc let před Kristem - jsou tedy asi o tisíc let starší než rondely britské. Vědci uvádějí jejich průměr od 35 metrů do 150, vyskytly se však i názory, že rondely mají rozměr až 300 metrů. Základním stavebním prvkem rondelů je příkop široký 1 až 10 m a hluboký 2 až 5 metrů (rozměry se na jednotlivých lokalitách liší). Příkopy jsou na čtyřech místech, které zhruba odpovídají čtyřem světovým stranám, přerušeny vchody.


V České republice se začaly rondely zkoumat poprvé koncem 60. let 20. století. V popředí zájmu archeologického týmu vedeného prof. Dr. Vladimírem Poborským byla lokalita Těšetice-Kyjovice nedaleko Znojma. Prvním českým objeveným rondelem byl koncem 70. let minulého století rondel ve Vochově u Plzně. Na území České a Slovenské republiky bylo dosud objeveno 15 rondelů. Z toho jich je nejvíce na jižní Moravě.Na základě archeologických nálezů je prokázáno, že všechny středoevropské rondely byly stavěny stejnou technologií a navíc ve stejném, poměrně krátkém časovém úseku. Tento časový úsek je odhadován na 100 až 200 let. Většinou se však odborníci kloní k názoru, že rondely nebyly používány déle než po jednu generaci. Poté byly opuštěny a jen velmi zřídka se dočkaly nějakého druhotného využití.


Pak najednou "stavitelé rondelů" mizí a po asi tisíci letech se podobná kultura objevuje na britských ostrovech. Pokud bychom spekulovali, mohlo by to znamenat, že se tato kultura, jejímž posledním stupněm je megalitické stavitelství, šířila z východu na západ a ne opačně. Problém je v tom, že v Británii se většina těchto objektů poměrně dobře zachovala. (I to svědčí o jejich mladším datu vzniku.) Ve střední Evropě nejsou po těchto objektech na povrchu krajiny žádné viditelné stopy. Především díky letecké archeologii vděčíme tomu, že víme vůbec o jejich existenci (kruhové obrysy těchto staveb jsou většinou vidět pouze při leteckém snímkování).



Místa dávných kultů?

Mnoho se přemýšlí, k čemu mohly tyto objekty sloužit. Sami archeologové pokládají jejich existenci zatím za záhadnou. Jedni badatelé se domnívají, že šlo o ohrady pro dobytek, jiní zase uvažují o svatyních či astronomických observatořích. Vyskytly se i domněnky, zda se nejedná o jakési neolitické pevnosti. Ty ovšem byly téměř okamžitě vyvráceny, neboť rondely stojí takřka vždy na nechráněných místech a
postrádají veškeré fortifikační prvky. Jednoduše řečeno, na pevnost jsou tyto stavby až příliš zranitelné a dostupné. Pracovník Archeologického ústavu České akademie věd PhDr. Jan Rulf k otázce rondelů poznamenává: "Málo pravděpodobná je také někdy uvažovaná funkce prosté ohrady na dobytek, na to je jejich konstrukce přece jen příliš složitá a pracná. Je zřejmé, že ne všechny osady měly ve své bezprostřední blízkosti rondel. Šlo o stavbu, na jejímž budování i využívání se zřejmě podílelo větší společenství lidí, rondely plnily funkci určitého centrálního místa. Zde mohlo docházet k činnostem obchodním (je - doložena směna surovin pro výrobu štípané kamenné industrie), svůj význam měl rondel při plnění aktivit sociálních i religiózních . Pevných dokladů ovšem nemáme a silná variabilita např. orientace vchodů by takováto pozorování spíš vylučovala. Právě tak víme málo o případném kultovním významu rondelů, neznáme ceremonie ani božstva; které neolitické obyvatelstvo uctívalo. Mluví se o tradičních kultech Velké Matky, plodivých sil, o slavnostech souvisejících s koloběhem života a cykly přírody.


V každém případě hrály rondely v životě tehdejší společnosti mimořádnou úlohu. Náhle se objevují a právě tak náhle mizí. To nás vede k domněnce, zda budování rondelů nebylo snahou odvrátit nějakou přírodní pohromu, která v té době postihla střední Evropu, např. náhlý výkyv klimatu či rozsáhlá pandemie. Usilovně byly hloubeny příkopy svatyní, složité obřady měly zachránit úrodu či lidské životy . Po určité době nebezpečí pominulo a rondely již nebylo třeba udržovat ani stavět nové." Posun byl učiněn díky objevu obří kultovní stavby Stanton Drew tvořené několika soustřednými kruhy z dřevěných kůlů. Předpokládá se, že alespoň na části těchto kůlů byla střecha. To svádí ke spekulacím, zda i stavby podobného typu, jako např. Stonehenge nebyly původně zastřešeny. Z gigantických chrámů pak zůstalo pouze to nejpevnější - kamenné sloupy a překlady. Nebo v případě Stanton Drew jámy po dřevěných. kůlech. Archeolog M. Gojda k tomuto problému uvádí: "Nedávný objev údajně vůbec největší pravěké stavby na světě ve Stanton Drew poblíž Bristolu dává podnět k úvahám, že i další stavby podobné konstrukce jako například Stonehenge, byly mnohem rozsáhlejší a že prstence vztyčených kamenů jsou jen zbytkem kdysi masivně zastřešených budov. Tím by se pravděpodobnost jejich kultovní funkce zvýšila na úkor výkladu o astronomickém významu, který je založen na představě nezakrytého objektu. I přes toto resume se domnívám, že milovníci záhad a starých civilizací nemusejí být vůbec zklamáni. Představíme-li si dostavěné a zastřešené Stonehenge jako gigantický chrám, nemůžeme se ubránit úvahám o prastaré a vyvinuté civilizaci.



Tyto úvahy mohou změnit celkový pohled na "primitivní" lidi doby kamenné.



Záhada pokračuje

Naše povídání o záhadných rondelech bychom mohli v tomto místě ukončit kdyby... Kdyby archeologové neobjevili další záhady. A byliy to opět archeologovéa britští, kteří objevili, že se v krajině nacházejí zvláštní, i několik kilometrů dlouhé, linie. Vůbec poprvé tyto linie zkoumal W. Stukeley opět poblíž Stonehenge..Šlo o objekt tvořený dvěma souběžnými pásy hliněných valů lemovaných po obou stranách příkopy. Stukeley se domníval, že se jedná o závodní dráhu, římský pozůstatek. Dnes je už jasné, že se v žádném případě o závodiště nejedná. Linie přímo souvisí s kruhovými objekty a mohylami doby bronzové. Jsou dlouhé šest až deset kilometrů a vzdálenost rovnoběžných linií je čtyřicet až sto metrů. Druhý typ linií je tvořen bidovými objekty (jámami?), které jsou seřazeny těsně za sebou. Tyto linie jsou dlouhé několik kilometrů a opět souvisejí s kruhovými stavbami. Skoro to vypadá, jako by rondely a linie vytvářely jednotnou síť. To by ovšem sama vědecká archeologie potvrdila úvahy "fantastů a snílků" o síti megalitických staveb pokrývajících celou Evropu. Pomineme-li danikenovskou hypotézu o tom, že všude, kde prolétla mimozemská raketa, vznikl kultovní objekt, zbývá ještě úvaha Louise Charpentiera nad prastarými megalitickými kultovními středisky, která také vytvářela určitou síť. Kdo si dal takovou práci, aby vytvořil takovou síť? Jednalo se snad o správní centra zaniklé civilizace? Možná, že by stálo za to pokusit se,jak dlouho by trvalo doručení zprávy prostřednictvím rychlonohých poslů, kteří by se v jednotlivých střediscích střídali.



Kolem rondelů je skutečně mnoho otazníků. Přemýšlím-li o kruhových příkopech, napadá mě, zda se tato tradice neuchovala do mnohem pozdější doby. Vzpomeňme si například, jak byl založen Řím. Podle římské tradice byl král Alby Longy Numitor svržen svým bratrem Amuliem. Aby si upevnil vládu, zavraždil Amulius všechny Numitorovy syny. Jejich setru Rheu Sylvii donutil aby se stala kněžkou vestálkou.

Sylvia však otěhotněla s bohem Martem a porodila Romula a Rema. Jak všichni víme, dvojčata byla odložena na břehu Tibery a vychovala je vlčice. Když bratři dospěli, zabili Amulia a dosadili zpět na trůn svého děda Numitora. Pak se rozhodli založit město v místě, kde strávili dětství. Aby získali věštbu od bohů, vystoupil každý na jeden ze sedmi pahorků. Remus jako první zpozoroval šest supů, ale Romulus uviděl supů dvanáct, a proto mu připadla čest založit město. Kolem pahorku Palalatinu vyznačili brázdu. Obrácená zem představovala zdi a brázda příkop kolem města. Remus jedním skokem "zdi" i "příkop" přeskočil, protože chtěl Romula zesměšnit. Ten jej však na místě zabil. Z mýtu nám prosvítá starodávný rituál, kterým bylo vyznačeno posvátné místo. Pluh jako nástroj by nasvědčoval, že souvisel se zemědělci. Rituál založení města pomocí brázdy je znám z mnoha kultur. Existoval však i rituál opačný. Po dobytí bylo každé nepřátelské město zničeno i rituálně. Po zboření hradeb byla kolem něj vyorána brázda. Tento rituál může odrážet tradici starou několik tisíc let, na jejímž počátku mohou být právě ony záhadné rondely.



Archeologové ani my nevíme, k čemu tajemné kruhové objekty sloužily. Pozůstatky dávno ztracené vyspělé civilizace? Snad Atlantidy? A proč ne. Vždyť právě hlavní město Atlantidy mělo být tvořeno několika soustřednými kruhovými příkopy. Interpretoval tak Platon prostřednictvím mýtu o Atlantidě vzpomínky na civilizaci, jejíž síť kruhových staveb kdysi pokrývala celou Evropu?

Převzato: www.osud.cz 

 

K tomuto tématu ještě komentář Agrimonrixe:

Jaromír Kovárník v knize K významu pravěkých kruhových příkopů nazývá středoevropské rondely "Informační architekturou", která může být "vysvětlena jako důležitý kultovní okrsek s úlohou symbolického opevnění (chránícího před všemi nepříznivými událostmi) a úlohou:
a) symbolu osídlené a k osídlení vhodné krajiny, a symbolu, vyjadřujícího důležitou myšlenku zemědělských civilizací mladšího neolitu;
b) jednoduché astronomické pozorovatelny a kalendária;
c) místa nejdůležitějších zemědělských kultů (plodnosti, ´posvátné orby a sňatku´,sklizně), odvíjejících se od stronomických pozorování, která se vztahovala k zemědělství jako základní složce mladoneolitického hospodářství;
d) shromaždišť, souvisejících s vyvíjející se vyšší úrovní organizace pravěkých (mladoneolitických) společenstev."

Naproti tomu Aubrey Burl ve svém dílku Prehistoric Henges nabízí interpretaci britských henges jako center po pravěké krajině rozptýlených rodinných nebo klanových společenstev. Často se nacházejí uprosřed oblasti s mnoha pohřebními mohylami, což vede k závěru, že henges patrně představovaly místo, kde probíhaly pohřební rituály. Mohly být také místem, kde se v určitou dobu roku shromažďovali místní obyvatelé i cizí návštěvníci ke směně kamenných seker - mnoho vykopávek těchto nástrojů uvnitř henges a blízkost zdrojů kamene tomu napovídá. Protože kamenné sekery zároveň představovaly symbol života a smrti, měla vlastně tato zdánlivě světská záležitost svoji posvátnou funkci. Ale kolem roku 2000 př. n. l. se podle autora objevila nová náboženství, a henges byly opuštěny...

 

Agrimonrix, 14.1.2004