Možná si říkáte, proč jsem vlastně použil takový název (nadpis) článku. Inu, ani sám nevím… Nehaňte mne za to, ale prostě se mi to líbilo Ale nechme mého obvyklého tlachání a podívejme se zase jednou po roce na Vánoce… to je věta, co? To koukáte?! No, možná ne a docela to i chápu, přeci jenom jsem malinko psychicky labilní, ale to neva! Jsou přeci Vánoce – svátky odpouštění, klidu, míru (no, až na Irák a Kongo), Ježíška a Santy Clause (mj. víte, že Santa nemá na Ježíška? Psali to v jednom časopise – Ježíšek vyhrál nad Santou 5:0!), Coca Coly (sakra, aby ten článek nedopadl jako minule!) a také dalších jiných věcí jako je ten zelený velký přírodní objekt z lesa (ne, nemyslím Shreka!), tedy vánoční stromeček.

Jinak by mě ale docela zajímalo, proč se Vánocům tak říká?! Že by to nějaký mnich, co měl kupu knih a nevěděl co vnich? To asi ne. Přátelé, nebojte, já nechci Vánoce zesměšňovat, ale loni jsem je bral dost pesimisticky, což ale ani letos není jiné, ale co na plat! Svět si žádá optimismus nebo nedejbože realismus a pesimismus (což je mezi námi, přátelé, téměř to samé, protože pan Bush potřebuje freony, naftu a aby mu šly na odbyt zbraně, takže se vlastně zapomíná na fakt, že už v Iráku umřelo skoro víc Američanů než těch „nepřátel“…ale co to sem pletu, že?). Já nevybočím z kolejí a popovídáme si optimisticky o Vánocích…

To je zajímavé, už jsem napsal dva odstavce a zatím téměř nic o Vánocích. To nevadí, ono tam něco padne (jako jsme doufali v hokejovém utkání ČR:Rusko na Rosno Cupu a co se pak stalo? Nic! Právě že nic!). Ale ne, dnes něco padne. Tedy, vyřknu vám můj skromný příběh, vy dělejte, že vás to aspoň trošku baví a já budu mít vaše bodíky za čtenost článku a všichni budeme spokojeni. Nu, dobře, tu jizvu na duši po přečtení tohoto článku vám už žádný plastický chirurg nezacelí, ale budiž…

Tedy… já se na Vánoce každý rok těším jak malé dítko a nic mi tuto radost nemůže zkazit. Vánoční stromeček zdobím už v září a sklízím jej začátkem května. Přemýšlel jsem ale nad tím, že ho sklízet nebudu, protože na tak krátkou dobu to snad ani nemá cenu. Ale zase bych pak neměl v září co zdobit, takže to tak asi musí být. Vždy nakupuji dárky už od toho května a do září mám pro každého alespoň 4. Každý rok nakoupím nové ozdoby (ne kompletně všechny, ale drobnůstky; naposled jsem koupil hvězdu na špičku stromu – zlatou se stříbrným andělíčkem a bílou mašlí, táta tvrdí, že vypadá jako sovětská, ale nedám na ni dopustit, takže na stromku je). Jedou jsem taky koupil ozdoby, které jsou vyráběné z pingpongových míčků! Fakt!

No a představte si, jaká je situace letos! Nemám ani jeden dárek. Stromek jsem zdobil až včera (vlastně ho zdobil táta, ale hvězda tam je!). Teď jsem si tak vzpomněl, že máme světýlka v podobě muchomůrek. Tak jsem prohodil: „Kterej blbec vybral tyhle světýlka!?“. Táta hbitě odpověděl: „No ty! My jsme chtěli čistě bílé, ale ty jsi je prostě musel mít!“. To od něj vůbec nebylo hezké… Ale dále! Nemám pro nikoho dárek! Ani jeden! To můžu odpřísáhnout. A ozdoby? Pche! Že se ptáte!

Takže letos to stojí za starou belu! Snad se to vyvede napřesrok. Jinak, abych nezapomněl – hezké svátky a šťastný Nový rok všem!

---

Publikováno: 23.12.2004 v rubrice NĂĄzory - DalĹĄĂ­
Diskuze: žádný příspěvek
Autor: wizaard (Šéfredaktor)
Náhled pro tisk