Co je tak úžasné na druhé nejnavštěvovanější turistické atrakci ve východních Čechách??? Tak právě na tuto otázku se vám pokusím odpovědět. Ti z Vás, kteří znají spřátelený časopis „Školní Fórum ZVŠ“ možná už články o této památce četli. Ovšem zde se dozvíte nějaké lahůdky a samozřejmě také odkazy na stránky samotného zámku. Nyní směle do práce.

Začneme klasicky-a to historii. Opočno je známo už od 11. století, přesněji od roku 1068. První zmínka o něm je zapsána v Kosmově kronice. Ovšem tehdy ne místě dnešního zámku stál dřevěno-kamenný hrad, který plnil obrannou funkci. V té době zde vedla kupecká stezka z Polska. Neví se přesně, kdo hrad v té době vlastnil. Prvními známými vlastníky byl rod Drslaviců, ovšem až ve 2. polovině 12. století. Za vlády tohoto rodu byl hrad do základu vypálen. To z toho důvodu, že jeden majitel,Jan Měštecký z Opočna, poslal vraha na Jana Žižku. Paradoxem je to, že dříve s husity sympatizoval. Opočno poté dlouho střídalo majitele. Až jej roku 1495 dostal jeden z nejbohatších rodů v Čechách: Trčkové z Lípy. Prvním z nich byl Mikoláš Trčka z Lípy. Ten je znám hlavně díky pověsti o „Zazděné paní Opočenské“. Protože ho jeho žena, Kateřina ze Šelenberka, podváděla s rytířem Šanovcem. Říká se, že svou ženu nechal na Zámku zazdít a Šanovce setnout u Letohrádku. Oba prý na těchto místech straší, a pokud se jejich duše setkají dojdou vysvobození. Chůvu, která jim nosila dopisy nechal zaživa pohřbít. Dále byl vlastníkem Opočna Vilém Trčka z Lípy. Díky němu dostal zámek renesanční podobu. V 16. století se totiž vydal do Itálie, aby přivítal nového českého krále Maxmiliána II. Tam ho nadchl sloh: renesance. Po svém návratu do Čech se rozhodl zámek přestavět. Z této doby také pocházejí známé Opočenské arkády. Dále opočensku vládl Rudolf Trčka z Lípy. Tento muž byl velice hodný na své poddané, ovšem jeho žena, Marie Magdalena taková nebyla. Pro svou krutost si vysloužila mnoho přezdívek: „Zlá Manda“, „Bezouška“, „Beznoska“. Svým poddaným za trest nechávala useknout uši či nos. Prý na zámku straší: chodí po arkádách a cestou ji doprovázejí třínozí psi. Čtvrtou nohu jim nechávala useknou, aby nehonili zvěř v oboře. Někdy také prý chodí do knihovny číst si svou oblíbenou knihu Bibli, která váží přes 6 kilogramů. Dále na Opočně vládl její syn: Adam Erdman Trčka z Lípy. Byl to společník Valdštejna, proto byl spolu s ním roku 1634 u Chebu popraven. Od této doby Opočno nikdy nepatřilo české šlechtě. Roku 1635 jej získal italský rod Colloredů. Mezi vlastníky zámku z rodu Colloredů patřili: Rudolf Colloredo, Josef Rudolf I. Colloredo, který získal například řád zlatého rouna, František I. de Paula Gundakar Colloredo-Mansfeld, za něhož došlo ke spojení rodů Colloredo a Mansfeldů, a to při svatbě s Izabelou z Mansfeldu. Dále například Rudolf Josef II: Colloredo-Mansfeld, Josef I: Colloredo-Mansfeld a Josef II. Colloredo-Mansfeld. Důležitým mezníkem na Opočně byl přelom 17. a 18. století. Na konci 17. stol totiž zámek zachvátil požár, ovšem díky vynikajícím podnikání Colloredo-Mansfeldů mohl být na začátku 18. století zámek opraven a také dostal svou novou červenou(barokní) fasádu. Rod Colloredo-Mansfeldů si zámek udržel až do začátku 2. světové války, tehdy na Opočně bydlela manželka říšského protektora Heydricha. V současné době se o zámek vedou soudní spory. Tím bych ukončil historii a začal se věnovat zámku samotnému.

Důvodem, proč lidí navštěvují právě Opočno je nespíš to, že je zde velmi rozsáhlá sbírka zbraní. Tyto sbírky se dělí do tří částí: Orientální, lovecké a rytířský sál. Kromě klasických palných zbraní, mečů a brnění na zámku naleznete také zbroj samuraje či vietnamský bronzový buben pro přivolání deště. Další zajímavostí je nožík, který má 24 funkcí, ale zajímavý je spíše vahou, ta je okolo 4Kg. Nesmím zapomenout ani na řeckou přilbu(stáří okolo 2 000 let) a na rodokmen rodiny Colloredo-Mansfeldů. Ten začíná rokem 1025 ale protože je ze 17. stol. Není dokončen. Nakonec vám povím o jedno předmětu, který sice není zbraň, ale je rytířském sále. Tím předmětem je pás cudnosti. Ovšem říká se, že tento vynález je pouze výmysl romantiků z 19. stol. Ovšem také se říká, že od pásu cudnosti existovaly dva klíče: jeden měl rytíř, druhý kněz, kdyby rytíř padl. Dále se říká, že knězi s těmito klíči rádi obchodovali.
Když už jsme u těch zajímavostí nesmím zapomenout na obraz Dvanáctiletý Ježíš v chrámu od Hyeronýma Boshe. Vlastně se neví jestli je obraz opravdu o něho, protože deska, na které je namalovaný je o 10 let mladší než doba, ve které působil. Nejcennější je ovšem proto, že je na obraze bílá postava, která na ostatních kopiích chybí. Tím bych možná také skončil, protože nechci prozradit vše. Máte-li jakékoliv dotazy ozvěte se nebo se na zámek přijeďte podívat osobně.

---

Publikováno: 5.12.2004 v rubrice OstatnĂ­
Diskuze: 2 příspěvky
Autor: Martin Svoboda (Redaktor)
Náhled pro tisk