O české minci.

Nebude snad od místa, zmíním-li se stručně o takových druzích české mince, které v probraných prvé knížkách početních velmi zhusta se naskytovaly, a jichž počátek, jakost a hodnota zvláště mladšímu čtenáři dosud snad známy nejsou.

První české groše (grossi Pragenses, denarii, grossi Bohemicales,groše bílé, zmrzlíky ...) dal raziti Václav II. (mezi r. 1278-1305) a sice 60 kusů ze 16 lotů nebo hřivny čistého stříbra, tak že každý groš vážil 1 1/15 kventlíku. Počítáme-li tedy dle nynějšího čísla rakouského celnou libru stříbra čili 500 grammů za 45 zl., nebo vídeňskou libru čili 560 grammů za 50.4 zl., a povážíme-li, že staročeský kventlík = 0.91857 kventl. váhy rakouské, tož by platil nyní groš krále Václava II. ražený z čistého stříbra 0.362 zl. tedy o málo více nežli 36 krejcarů, a kopa grošů asi 21 zl. 60 kr.
Z čistého stříbra razily se však groše pouze krátký čas, neboť brzy po roce 1300 přiměšovala se nejen k stříbru meď, nýbrž byla i váha jedné kopy značně lehčí. Dle zkoušek konaných asi r. 1790 vážila kopa grošů Václava II. pouze 14 lotů 14 graennů váhy Víd. a platila by dle zrna 18.51 zl.r.č.

Za Václava III. (od r. 1305-1306) byly groše raženy trojího druhu, a sice vážila kopa grošů nejhoršího druhu pouze 7 lotů 13 graenů a platila by 7.16 zl.r.č., kopa grošů prostředního druhu vážila 9 lotů 9 graenů a platila by 8.81zl.r.č., a kopa grošů nejlepšího druhu vážila 11 lotů 9 graenů a platila by 16 zl.r.č.
Z času krále Jana Lucemburského (od r.1310-1346) známy jsou dva druhy grošů, jedněch vážila kopa 14 lotů a platila by 16.92 zl.r.č., a druhých 14 lotů 14 graenů a platila by 17.87  zl.r.č.
Z časů krále Karla IV. (od r. 1346-1378) znám jest opět trojí druh grošů, a sice vážila kopa druhu nejhoršího 14 1/2 lotu a platila by 11. 96 zl.r.č., kopa druhu prostředního vážila 12 lotů a platila by 12.47 zl.r.č. a kopa druhu nejlepšího vážila 13 1/2 lotu a platila by 14.63 zl.r.č.
Groše Jiříka Poděbradského (od r.1457-1471) byly však ještě lehčí a horší, neboť kopa jich platila pouze 7.78 zl.r.č.
Za krále Vladislava II. (od r.1471-1516) byl opět trojí druh grošů, jeden vážil 6 1/2 lotu a platil by 6.02 zl.r.č., druhý 7 lotů a platil by 6.48 zl.r.č., a třetí 9 lotů a platil by 8.33 zl.r.č.

Jakkoliv se hodnota a jakost českých grošů po více než dvě století měnila, zůstávala i velikost i podoba vždy tatáž, na jedné straně totiž byl český lev a kolem něho nápis:"Grossi Pragenses" a na druhé uprostřed česká koruna, kolem ní jmeno krále vlastníka a kolem tohoto "Dei gratia rex Boemiae." Tyto groše se po Vladislavovi II. více nerazily, neboť už Ferdinand I. (odr.1526-1564) zavedl troje jiné groše, z nichž tak zvané "hubáčky" platily pouze as 1/3 starého groše českého, kopa druhého druhu platila by 3.15 zl.r.č. a kopa druhu třetího 6.30-7.15 zl.r.č. Rudolfovy bílé groše měly na jedné straně českého lva a kolem nápis "Rudolfus II." atd., na druhé straně byl orel; kopa takových by platila 4.92 zl.r.č.
Už za časů krále Jiřího braly se v Čechách též groše míšenské, avšak tak, že groš český platil dva groše míšenské, tedy kopa míšenská = 30 grošům českým. Lid náš byl však zcela uvykl počítati na kopy 60 kusů, což nepochybně bylo příčinou, že vedle grošů českých razily se groše malé, jichž šlo 60 na kopu českou. Roku 1530 takové malé groše už byly, jak vysvítá z početní knížky Ondřeje Klatovského, kdo je však první raziti dal, známo mi není; možná že Svidnické půlgroše, ražené za Ludvíka I. (od r. 1516-1526), braly se za malé groše. Rudolfův tak zvaný "maley gross" platil tolik co míšenský, stříbro v něm bylo 6 1/4 lotové, a kopa takových grošů by platila 2.46 zl.r.č. Za krále Matiáše razily se taktéž malé groše, po něm však ustupovaly vždy více počtu na zlaté a krejcary.

Mimo groše bílé a malé raženy byly "peníze" (parvi denarii Pragenses), jichž za Václava II. šlo 12 na bílý groš. Za krále Jiřího počítalo se též na halíře (Hallenses, ražené v městu Halle), a platilo se za bílý groš 14 starých nebo 7 nových halířů. Nepochybně dle těchto zaraziv Vladislav II. r. 1473 novou minci, dělal dvojí peníze, jedny podvojní a těch šlo 8 na bílý groš, a druhé malé a těch se platilo 14 za bílý groš; podvojním říkalo se též peníze bílé (albi denarii). Dle toho tedy, by-li groš buď bílý buď malý, platil 7 buď bílých buď malých penízů. Malé peníze bývaly často jednostranné, tj. jednu stranu mívaly hladkou.

Za direktoria r. 1619 nerazily se více groše, nýbrž 24krejcaráky, jichž dle usnesení od 28. června na 16 lotů šlo 31 3/4 kusu, a byly stříbra 10lotového, ačkoliv už po měsíci se jich razilo ze 16 lotů 32 1/4 a stříbra byly 9 1/2 lotového. Mimo tyto zavedeny byly téhož času krejcaráky 54 1/4 kusu ze 16 lotů stříbra 8 1/2lotového (po měsíci razily se však ze stříbra 8lotového), 3krejcaráky ze stříbra 6 3/4lotového, jichž 176 vážilo 16 lotů, krejcary ze stříbra 5lotového ze 16 lotů 388 kusů, peníze jichž na 16 lotů šlo 828 kusů.
Za krále Bedřicha Falckého platil 24krejcarák 30 kr. a 12krejcarák 15 krej.
Asi r. 1472 razily se v Jachimově (jemuž se tehdá ještě Konradsgrün říkalo) veliké stříbrné peníze, jichž šlo 8 na hřivnu; podobně r. 1484, avšak pro nedostatek stříbra jen u malé míře. Když však r. 1516 hojné stříbrné prameny v blízkých horách objeveny byly, vystavěl hrabě Štěpán Šlik, majetník jejich, v městě Jachimově (jak byl značně rozšířené místo Konradsgrün nazval) vlastní mincovnu, v které na základě práva uděleného jeho předkovi Kašparu Šlikovi císařem Sigmundem už r. 1437, vlastní peníze stříbrné raziti dal. Tato byly stříbra 15tilotového a 8 jich vážilo hrubou hřivnu, tedy 8 8/15 hřivnu čistého stříbra. U nás jim nejprvé říkali Tolské groše, (v Němcích Joachimthaler, Schlikenthaler čili Löwenthaler), později vůbec tolary, jimž podobné i v jiných zemích se razily. Hodnota tolarů měnila se časem jako hodnota stříbrných peněz vůbec. Dle zrna platil by tolar z r. 1519 2.45 zl.r.č.; z r. 1539 2.38 zl.r.č.; z r. 1565 2.03 zl.r.č.; z r. 1573 už zase 2.34 zl.r.č. z r. 1589 2.31 zl.r.č.; podobně z roků 1606 a 1612, avšak r. 1620 pouze 1.42 zl.r.č. ano r. 1612 0.56-0.76 zl., ačkoliv jiné v témže roce ražené mají cenu 2.33 zl.
Mimo tolary razily se 1/4tolary (orty, Ortsthaler), které za Klatovského platily čtvrt zl. rýnského, tedy 15 gr. míšenských. Tutéž cenu měly za Maxmiliana II., roku 1619 se však už více nerazily, nýbrž pouze celé a půl-tolary, a počítalo se na tolar 45 gr. bílých aneb 150 krejcarů.

Dukáty se v Čechách začaly raziti za krále Jana Lucemburského (mezi r. 1311-1346) a byly zlata 23 3/4karatového, avšak cena jejich tím více rostla, čím špatnější byly peníze stříbrné; zrno se v nich neměnilo, za to ale byly značně menší nynějších. Dukát z r. 1500 platil by za 1.45 zl.r.č.; z r. 1547 1.85 zl.r.č.; z r. 1616 už 2.63 zl.r.č.; ano v příštích letech platil 8-10kráte tolik; r. 1624 měl však opět takovou cenu jako r. 1614.

1) Prameny, z nichž tuto jsem čerpal, byly mimo známé dílo Adaucta Voigta "Monumenta historica univ. Pragen." II.díl "Archiv der Geschichte und Statistik von Böhmen (Dresden 1793)" II.díl "Letopiscové čeští" III.díl a "Veleslavínův kalendář historický."
2) Ve své sbírce staročeských peněz mám velmi zachovalý groš Václava II., který váží 3.72 grammu, tak že by kopa takových vážila 13 lotů 16 graenů váhy staročeské nebo 12 lotů 14 graenů váhy váhy Víd.
3) Peníz ten má na jedné straně českého lva a kolem něho nápis:"Rudolf.II.atd.",na druhé straně jest R s korunou, pod ním "maley gross" a letopočet.
4) Tyto se podobaly docela Rudolfovým, pouze na místě R měly M.
5) Drobné této a jiné minci říkali u nás rozličně, jako:"šart (scherf, tj. špatná mince), kačenka č. kateřinka, dudek (špatný groš), šarapatka, babka apod. Babka byl nepochybně peníz cizí, alespoň na sněmu r.1550 bylo uzavřeno "aby babek po sv. Václavě nebylo jináč bráno, než po malém penízi."
6) Stránský (Resp. Boj.c.XVIII.P.548) stěžuje si velmi, že tímto zařízením vyloučilo se počítání na groše a na peníze a zavedlo nenáviděné tehdá počítání na krejcary.
7) Na jedné straně měly jedny obraz sv. Jachima, na druhé poprsí krále Ludvíka a hraběte Šlika, jiné zase českého lva.