- Voynichův manuskript

V o y n i c h ů v    m a n u s k r i p t    -     VM

© Yale University Beinecke Rare Book and Manuscript Library. Teorií o původu VM je celá řada.
Napadlo mě, že nic nepokazím, když přijdu také se svou teorií.

Postupně se seznamuji s pro mě dostupnými informacemi o této problematice.
Snažím se, nenechat se ovlivnit teoriemi svých předchůdců a beru v úvahu jen nezpochybnitelná fakta a data, jako narození, pobyt na určitém místě, vykonané dílo, apod.

Ve své teorii jsem "použil" několik historických postav. Každá je důležitá a v určitém směru se mohla významně podílet na vzniku VM, i třeba nepřímo. Sestavil jsem jakési pořadí důležitosti, od méně důležitého,po rozhodující.

3) Ferdinand II. Tyrolský; (1529-1595)
Syn habsburského císaře Ferdinanda I. a Anny Jagelonské, místodržitel v Praze (1547-1566). Po nástupu nového císaře se odstěhoval se svou manželkou Filipinou Welserovou na zámek Ambras, nedaleko Innsbrucku. Vahou svého postavení a moci byl rozhodující ochranou před tehdejšími primitivy a udavači, kteří by se jinak určitě nerozmýšleli obvinit jeho manželku z čarodějnictví.

2) Filipina Welserová; (1527- 1580) Dcera z rodu augšpurských Welserů, na svou dobu velice vzdělaná,tolerantní v náboženských otázkách a velice bohatá. V roce 1557 přestoupila ke katolictví, aby se mohla provdat za Ferdinanda Tyrolského. Povahově se však nezměnila, dále milovala vědy a umění, zvláště pak alchymii a léčitelství. Ferdinand Tyrolský, který by své ženě snesl modré z nebe, ji nikdy v jejích zálibách neomezoval, byl velice tolerantní, protože sám žil na habsburské poměry dosti bohémským životem.
Čtenář se může blíže seznámit s Filipinou Welserovou např. v těchto knihách:
Karl Beer; Philipinne Welser als Freundin der Heilkunst(1950) Grossing; Kupecká dcera v domě Habsburků (1993) Zora Beráková; Pohár plný vína (milostný román české renesance)

1) Georg Handsch, G.H.; (1529-1578);
lékař, alchymista, humanista, básník.
Narozen v České Lípě. Otec Václav, G. H. byl tedy českého původu. Velice nadaný. Vystudoval medicínu v Padově. Procestoval velkou část Itálie. Po návratru do Čech vstupuje do služeb A. Mattioliho, překládá jeho herbář z latiny do němčiny (1563). Později se stává osobním lékařem Ferdinanda Tyrolského a Filipiny Welserové. Podrobněji popíšu jinde, proč jsem G.H. zařadil na první místo v pořadí důležitosti.
Velkou část informací jsem získal z překladu díla:
Leopold Selfender: Georg Handsch von Limuz-Lebensbild eines Arztes aus dem XVI.Jahrenhunderts.
Na internetu je odkazů na heslo G.H. celá řada, lze si je vyhledat.

A nyní k mé teorii.
Autorem VM by mohl být G.H. K tomuto předpokladu jsem došel ve chvíli, kdy jsem porovnal informace o G.H. s posloupností pozdějších vlastníků VM. Zvláště mě zaujalo jméno Jiří Bareš (Barsch). Domnívám se totiž, že se jedná o zkomoleninu jména Georg Handsch>Barsch>Bareš. Georg je česky Jiří, což je každému známo. Může se vyskytnout námitka, že Jiří Bareš se mohl stát vlastníkem VM někdy kolem roku 1618, tedy 40 let po smrti G.H. Handsch však měl šest sourozenců. Bylo by tedy nemožné, aby se jednalo o jeho synovce s českým jménem Jiří Bareš? Vychází mi potom toto pořadí vlastníků VM.
G.H. > Filipina Welserová > Ferdinand Tyrolský > Rudolf II. > Jakub Horčický > Jiří Bareš >Marek Marci > Atanasius Kircher > ...
Do vlastnictví Jiřího Bareše se asi nedostal tento rukopis příliš humánním způsobem, ale nejspíš při rabování Horčického majetku během stavovského povstání v roce 1618.

Dále vyjmenuji důvody, proč by G.H. mohl být autorem VM.
Bohaté zkušenosti z botaniky, které získal nejen vlastním studiem, ale i překladem Mattioliho herbáře. Ve VM se však vyskytují rostliny, které jsou v současné době vědě neznámé, které se prostě nikde nevyskytují, nebo dosud nebyly objeveny. Jak k nim G.H. přišel?
Napadá mě toto vysvětlení.
Augšpurská kupecká rodina Welserů byla nesmírně bohatá. V roce 1529 zprostředkoval Bartoloměj Welser císaři Karlu V. půjčku 12 tun! zlata a vypravil 8 lodí na cestu do Jižní Ameriky, do Venezuely. Na těchto lodích se kromě obchodníků a vojáků nepochybně nacházeli i vědci, kartografové,zoologové, geologové, astronomové, botanici.
Bartoloměj Welser byl luterán, takže předpokládám, že převládali vědci nad církevními zástupci. Abych pravdu řekl, vůbec nevím, jestli existovali luteránští misionáři. To však není podstatné. Rostliny, které v 16. století vyrůstaly na březích venezuelské řeky Orinoko a v okolních pralesích, by klidně mohly být těmi rostlinami, které jsou v dosti amatérské podobě vyobrazeny ve VM. Není tedy divu, že jsou dnešním vědcům neznámé, zvláště jestli většina druhů za zhruba půltisíciletí vyhynula. G.H. mohl získat informace od účastníků těchto výprav. Jako osobní lékař Ferdinanda Tyrolského a jeho ženy k tomu měl jistě dost příležitostí. Zvláště pak Filipina, která se sama hluboce zajímala o léčitelství ,určitě nelitovala prostředků, aby tyto informace získala. Astronomickou a určitě i botanickou část G.H. pravděpodobně konzultoval s Tadeášem Hájkem z Hájku, významným astronomem, který se také věnoval botanice a přeložil Mattioliho herbář z latiny do češtiny.

Další souvislosti:
Ilustrace koupajících se postaviček dokazuje velký zájem předpokládaného autora o léčitelství a lázeňství. V roce 1571 navštívil Bukovskou Kyselku v Západních Čechách, o které potom napsal odborné pojednání. I další díla se vztahují k vodě. Například kniha s názvem: Die Elbfischerei in Bohmen und Meissen. (naposledy vydáno v Praze r. 1933)

Shrnutí:
Georg Handsch ve spolupráci s Filipinou Welserovou vytváří svůj rukopis.
Po jeho smrti přechází dílo do rukou Filipiny a o dva roky později do rukou Ferdinanda Tyrolského. Ferdinand daruje VM svému synovci Rudolfovi II., známému milovníkovi věd a umění. Ten VM, věnuje Horčickému, jako výraz vděčnosti za vyléční. Po stavovském povstání r. 1618, kdy je Horčického majetek vyrabován a zkonfiskován, se dílo dostává do rukou Jiřího Bareše.

To je zhruba vše. Našel jsem na internetu informaci,že Jihočeská univerzita vypsala grant (r. 2000) na vědeckou práci na téma Ferdinand Tyrolský a Čechy. Má se týkat jeho vztahu k naší zemi a o různých zálibách tehdejší renesanční šlechty. Jsou při této práci studovány různé archivy, jak ve Vídni, tak v Praze a na zámku Ambras. Monografie má vyjít ještě letos. Co se týče rozluštění písma, napadá mě zajímavá možnost. Jsou totiž tři hodiny v noci a to dostávám nejlepší nápady. Jak říká Čapek, nejlepší nápady dostane člověk z blbosti. Nechám si to projít hlavou a v neděli na třetí noční napíšu pokračování.
Karel Dudek Autor:Karel Dudek