Jan Šindel
Joanes Andreae
Šindel (Ssindel, Schindelius, Schinttel, Syndelius,Seindelius) narodil se asi r. 1375 v Hradci Králové, možná že pocházel z kmene vladyky Všeslava Šindela z Nudvojenic, který se ve starých dskách dvorských království Českého uvádí k r. 1383 t.č. sídlem v kraji Boleslavském.1)
Studovav na universitě Pražské dosáhl r. 1395 za děkana Jana z Monsterberku věnce bakalářského a r. 1399 za děkana Daniele z Prahy věnce mistrského in artibus; téhož roku četl na vysokém učení co licenciat.2)
R. 1406 byl Šindel správcem farní školy u sv. Mikuláše v Praze; brzy na to povolán jsa na gymnasium Vídeňské a vyučovav tam mathematice a hvězdářství velmi dobrého jména si získal, jak uvádí Vídeňský hvězdář a osobní lékař císaře Maxmiliana I. Jiří Tanstetter v předmluvě k dílu Tabulae ecclipsium Georgii Peuerbachii vydanému r. 1514, podotýkaje, že Šindel varia jucunda quidam in astronomia elaboravit.
Dlouho však asi Šindel ve Vídni netrval, neboť už r. 1410 připomíná se co rektor (od Jiří do Havla) university Pražské, v kteréž důstojnosti předsedal dne 15. června obecné schůzi téže university, v níž se vyjma doktory od arcibiskupa Zbyňka za komisary zvolené uzavřelo, aby se knihy Wiklefovy nespálily, ano aby se u věci té universita na samého krále obrátila. Od té doby byl Šindel nepochybně professorem na vysokém učení Pražském, neboť r. 1416 vypsal král Václav berna regalis, nařizuje městu Čáslavi, aby 49 kop českých grošů odevzdávalo každoročně mistru Šindelovi, jež nazývá "doctor et lector ordinarius universitatis stidii ragensis"3)
Velmi pochvalně zmiňuje se o Šindelovi mistr a doctor Hájek z Hájku4) uváděje, že byl Šindel souvěkovec a přítel na slovo vzatého hvězdáře Vlacha, Jana Blanchia. Tentýž Blanchius odesílaje dílo své "Tabulae mottum coelestium" císaři Fridrichovi III. s dopisem, podotýká, že práci svou milerád podrobí kritickému posouzení všech učených lidí, zvláště pak znamenitému hvězdáři Janovi z Prahy.5) (jak nepochybně za hranicemi Jana Šindela nazývali).
O vážnosti, jaké Šindel i mimo vlast svou požíval, svědčí nejlépe dopis jemu zaslaný od Eneáše Silvia, trvajícího toho času při dvoře císařském6), který zní:
"Aeneas Silvius poeta Joanni Schindel singulari astronomo, viroque probatissimo. Reversus nunc ad caesarem insignis miles Procopius de Rabenstein, tui, meique amantissimus, retulit, quod mihi summae voluptati fuit, me tibi dilectum esse, measque litteras, quas saepe ad amicos scribo, tuo juducio admodum commendari - Verum tua laus, quam mihi adstribis, atsi meritum excedit meum, mihi tamen jucunda est ... At quia laus ea demum dulcis est, quae a laudato viro procedit, magno me numero donatum arbitror, dum tuís me verbis extolli audio - Nunquam ego te vidi, neque tu me ut arbitror vidisti, sed tua fama facit, ut te unice observem; nam saeculi nostri praecipuum decus censeris, qui siderum cursus unicus praedicere noscis, hinc te amo, colo, observo, sumque tuus; nam virtus hominis est, ut, quos nunquam vidimus, amare nos faciat - Tu ergo vir praestantissime jure a me amaris, qui tua singulari et praestanti virtute nostrum ornas saeculum. Me cur tu diligas, non scio, ut tamen diligere non cesses, oro et obsecro, magnifacio namque tuum amorem et
ornari me tua dilectione non ambigo. Persevera igitur, nam etsi non sum quem reris, is tamen sum, gui diligenter te reciproce diligo, totisgue viribus amo. Vale."
Z dopisu toho poznáváme, že byl Šindel výborný hvězdář, jehož spisů sice nám se nezachovalo, nicméně jich však stávalo, jak z Lupáčových Ephemerides viděti lze, zejména z uvedených tam pamětí historických a poznámek hvězdářských k r. 1430, k 5. červenci r. 1431, k 6. červenci r. 1415, k 10. březnu 1438 aj. Tíž rukopisy Šindelovy byly známy Lupáčovi, neboť n.p. k 5. červnu 1413 uvádí, že bylo ve Vídni a v jiných krajinách jmenovitě v Uhřích veliké zemětřesení, které mnoho domů zbořilo, jak prý to zaznamenáno v rukopise Šindelově. Z toho dá se souditi, že spisy Šindelovy vyšli z části tiskem, čemuž také dosvědčovati se zdá mistr Hájek z Hájku v uvedené už "oratio de laude geometriae" podotýkaje, že slávu Šindelovu hlásají jeho Ephemerides, které prý v Praze vůbec jsou známy.
Dle svědectví mistra Bacháčka Nouměřického7) vypracoval mistr Šindel též Tabulae astronomicae, jichž prý si současník Bacháčkův, slavný Tycho de Brahe nemálo vážil, použiv jich k dalším svým studiím. Ze všech těchto spisů Šindelových obsahu hvězdářského žádného se nám nedostalo, zachované jeho spisy jsou dílem pouze lékařské, dílem lékařsko-botanické. K prvním spisům náležejí některé jeho práce, obsažené v obšírném jakémsi díle jednajícím o ranhojičství velkých mistrů8), k druhým patří jeho výklad na spis Římana Macera (z časů císaře Augusta) nadepsaný Commentarium in Marci versus de virtutibus herbarum9) z roku 1424, v kterém k latinským jménům bylin a neduhů přidal jména česká, uveda kde byliny ty rostou a proti kterým neduhům jich užívati lze.
Mimo tyto spisy má se za to, že sepsal též Novitates de Turcis scriptae per magistrum Joannem de Praga astronomum imp. ad mag. Nicolaum Geistmann.10)
Pravda, že se zde Šindel nazývá Joannes de Praga, avšak i Blanchius, jak prvé uvedeno, podrobiti hotov byl své "Tabulae motuum coelestium" úsudku hvězdáře "Joannes de Praga," čímž jen Šindel míněn býti mohl, jelikož toho času žádného jiného hvězdáře téhož jména v Praze nebylo a Blanchius dle svědectví Hájkova byl přítelem Šindelovým. Ostatně k víře podobno, že ony "Novitates" byly jakési dílo astrologické. Hammerchmidt11) uvádí mistra Šindela, doktora lékařství, k r. 1434 co kanovníka v Praze a děkana na Vyšehradě, a k r. 1444 opět, nazývaje ho Joannes Andreae.12)
Balbin připomíná13), že mistr Šindel, doktor lékařství, daroval 200 psaných knih obsahu mathematického a lékařského veliké koleji Karlově, avšak ani on ani Hammerschmidt nezaznamenal ničehož, kdy a kde mistr Šindel zemřel. Dle všeho nežil asi dlouho po r. 1444, nejdéle však, jak Dr. Sazima v dissertaci své Tentamen historiae medicinae uvádí, do r. 1450, tak že mu bylo asi 70 let.
1) Palacký v muzejníku na r. 1829 "O pranostikách a kalendářích"
2) Monum. hist. univ. Prag. I. d.
3) Dr. Kalina v. Jätentein "Nachrichten über böhm. Schriftsteller und Gelehrte;" jelikož se i jinde vychvaluje co znamenitý lékař, možná že se stal doktorem lékařství ve Vídni.
4) Oratio de laudibus geometriae ...r.1557
5) ... qua in re doctorum hominum correctioni et praecipue Joannis Pragensis, viri accutissimi judicio, me ipsum submitto.
6) Nürnbergeer Sammlung r.1486 (dle Kaliny z Jätensteina)
7) Kalina v. Jätensteina "Nachrichten über böhm. Schriftstller ..."II. díl (1819)
8) Die Wundarzneikunde von grossen Meistern verfasst, jak uvádí Dobrovský ve své knize "Geschichte der böhm. Sprache und Literatur" z r.1818 str.290.
9) Rukopis dosti silný v c.k. univers. knih.X.E.14.
10) Rukop. v knih. Lipské (dle Kaliny).
11) Gloria et majestas ecclesiae Wissehradensis str. 582. 583.
12) Rozdílná tato jména téže osoby zavdala velmi bedlivému, o sepsání a uveřejnění životopisů českých učenců a umělců velmi zasloužilému Dr. Kalinovi z Jätensteina příčinu, že mistra Šindela co děkana
Vyšehradského k r.1444 pohřešuje a z toho soudí, že Šindel už r.1443 nebo r.1444 zemřel. Avšak pod jmenem Joannes Andreae uvádí se Šindel v Monum. hist. univ. Prag. I. i co bakalář, i co mistr, i co rektor.
13) Epitomes rerum bohem. str. 427.
