V i n a ř i c e   u   K l a d n a

50°11´?N; 14°05´?E; 412 m n. m.

Vinařice - osada vinařů připomínaná r. 1227; v okolí nálezy od 5. tisíciletí /vinařický typ, lužická a germánská kultura n.l.; tvz nebo vladyčí sedění; patřily k sv. Gotthardu, klášteru ostrovskému; později Martinicovi ze Smečna.
Vinařická horka dříve Ovenský vrch dle osady zvané Ovny (též Vubny nebo Vuvny, dle staroslovanského slova oven = beran) dnes Humny; od r.1921 spojené s obcí Pchery; území osídleno již v pravěku, žárové hroby s popelnicemi (pozdní doba bronzová), starověké osídlení z počátku křesťanství; původní sídliště v poloze Kodřice vyhořelo; nově založená osada Na Petříně pojmenovaná Ovny; písemná zmínka r. 1277; z držení Ojíře z Friedberka připadly Ostrovskému klášteru; r. 1495 Jiří z Poděbrad obě obce zapsal městu Slanému; později součástí smečenského panství.

Předpokládá se, že menhir stával
na kótě Vinařické hory 412 m
nebo na vedlejším vrcholku 408 m, odkud byl svalen.
Mohl ale být umístěn i v sedle.
Z tohoto místa je dobře viditelná hora Říp.
Křemenec posloužil jako materiál pro památník obětem 1. světové války,
je umístěn proti obecnímu úřadu v obci.