H l i n n á   u   L i t o m ě ř i c

50°34´18´´N; 14°06´24´´E; 545 m n.m.

Keltské hradiště z 3. až 1. století př.n.l.- čedičová hora 1 km jihovýchodně od Hlinné; přírodní památka od r. 1954 s výskytem zajímavých druhů chráněných a ohrožených rostlin.

Při detailnějším průzkumu jsme na severním svahu Hradiště nalezli celkem tři seskupení kamenů, zdánlivě tvořící různě široké řady či valy.
Mezi řadami je množství dalších kamenů, některé tvoří kruhové kopečky.
Kameny jsou asi 20 metrů od kóty a směřují po svahu severním směrem.

Z archeoastronomického hlediska nejsou bez zajímavosti tyto směry Slunce:

- východ o Beltinu mezi Trojhorou 451 m.n.m. a Malým Sedlem 534 m.n.m.
- západ o Beltinu vrchol Debšíku 459 m.n.m. směřuje na Hradiště u Habří
- východ o rovnodennosti vrchol Křížové hory 590 m.n.m.
- západ o rovnodennosti mezi Kletečnou 706 m.n.m. a Kubačkou 542 m.n.m.
- západ o Samainu nad Plešivcem 509 m.n.m. směřuje na Hradišťany (druhý nejvyšší bod po Milešovce 752 m.n.m.)
- západ zimní slunovrat nad levým úpatím Lovoše 525 m.n.m.

Pomocí pásma a kompasu jsme poctivě zmapovali labyrint zídek a valů, někde značné šíře, což napovídá, že zdi byly buď vysoké nebo původně velmi silné.
Zda měly obranný charakter? To si nemyslíme, jsou velmi spletité, ale byl by zajímavý rozbor odborníka.

Směrem k akropoli vede dobře přístupná cesta i pro vůz, z obou stran jsou zdi, ale nahoře, kde by se daly předpokládat zbytky nějaké stavby je celkem jen několik hromádek kamení.


Velice zajímavý je také obdélníkový prostor nad východním svahem kopce, který má kolem dokola obvodní zdi, bez možnosti přístupu. Šlo o budovu, do které se vcházelo v patře po můstku?


Zatím se nám nepodařilo zjistit více informací o provedených výzkumech lokality.

Toto hradiště zmiňuje autor Jan Karel Hraše v knize Zemské ztezky, strážnice a brány v Čechách r.1885. Je-li vám cokoliv známo z historie Hlinné, čekáme na váš příspěvek.