K a m e n n é   ř a d y   K o u n o v s k é   R o v i n y

50°13´32,2´´N; 13°41´43´´E; 525 m n.m.

Průzkumem stále tajemných kamenných útvarů se systematicky zabýváme od roku 1995. Hlavní směr naší práce je zaměřen na hledání vzájemných souvislostí těchto lidských výtvorů s astronomií. Zvláště pak na jejich vztah k postavení Slunce a Měsíce o astronomických a neolitických rovnodennostech a o slunovratech.

... mapa kamenných seskupení v lokalitách u Kounova a Špičáku ...

Zároveň předpokládáme, že staviteli mohli být obyvatelé našeho území v posledním půlstoletí před Kristem, hledáme možné souvislosti s významnými svátky, např. keltskými:
Samain (1.11.), Imbolc (1.2.), Beltine (1.5.) a Lugnasad (1.8.), v závorce jsou uvedena přibližná data našeho současného kalendáře.

Kamenné řady byly zatím objeveny na lokalitách:
Kounov (Rakovník)...14-16; Nečemice...4,1; Kluček (Louny)...2; Rokle (Chomutov)...1; Bylany (Kutná Hora)...4-6; Zvotoky-Skalice (Strakonice)...3; Bezdědovice...4-5; Sedlice (Strakonice)...10; Žihle (Plzeň)...?

Velice vhodnými jsou známé kounovské řady, lokality na Špičáku, Nečemicích, a další ležící ve směru západu Slunce o letním slunovratu. Domníváme se, že se zde nejedná o sice blízké a nezávislé lokality, ale o jednu megastavbu, později na několika místech přerušenou přírodní i lidskou činností. Byla by to lokalita o délce téměř osm kilometrů a směle by mohla konkurovat podobným stavbám ve Francii. Důkazem tohoto tvrzení by mohly být nálezy jednotlivých kamenů i větších uskupení, mimo již známé lokality. Ve vzdálenosti 980 m od křižovatky žluté turistické značky se silnicí Kounov - Domoušice směrem na Domoušice protíná silnice řadu, která s největší pravděpodobností směřovala pod svah Roviny, směrem ke kótě 512,7 m. Na výše uvedené slunovratové linii se ve vzdálenosti asi 1 km odtud nachází známý kámen Pegas patřící do kounovského seskupení.

Samostatná řada o celkové délce jen 15 m v linii 280° ležící 250 m od Nečemických řad jižním směrem. A řada kamenů, kterou protíná lesní cesta 300 m nad hájovnou Nový svět směrem k silnici do Třeskonic. Kameny mají stejnou strukturu jako hlavní Nečemická část. Potom je zde kámen ležící na kopci 450 m jižně od kóty 418 m Vlčí důl. Je to ideální místo pro vizír, s rozhledem na Výrov, les s Nečemickými řadami, Špičák a část Roviny. Odtud 200 m severozápadně se nachází na svahu listnatého a smíšeného lesa opět další kamenná řada orientovaná E - W. Na východní okraj řady navazuje další ve směru N-S, která končí na okraji lesa několika velkými kameny. Jde pravděpodobně o kameny odstraněné z pole, které byly původně v slunovratové linii až ke Klůčku. O náhodné uskupení kamenů se určitě nejedná. Některé vykazují jisté známky opracování. Při zběžném pohledu do geologické mapy je zřejmé, že některá uskupení i jednotlivé menhiry leží právě v místech geologických zlomů (jen v  našem okolí je to Panna u Rakovníka, Klobucký pastýř, Hředle, Drahomyšl,Slavětín atd.)

Zjišťováním tektonických zlomů využitím metody molekulárních forem prvků se zabývá B. Krčmář (Archeologické rozhledy 99).
Z uvedeného vyplývá, že kámen Pegas leží v bodě, kde se protínají nejméně tři zlomové struktury, a to ve směrech S-J;V-Z; SV-JZ.
To s největší pravděpodobností způsobuje energetické vjemy proutkařů a senzibilů.

S lítostí jsme zjistili, že devastace tohoto unikátu lesní těžbou nadále pokračuje. Této těžbě nezabránilo ani zřízení naučné stezky, která začíná poblíž mutějovického nádraží.

Protože již pan J. Helšus ve své knize Kamenné otazníky, aneb megality v Čechách lokalitu podrobně popisuje, zaměřili jsme se trochu na něco jiného. Řady jsme si rozdělili na severní a jižní část, podle toho na které straně cesty leží.

Motivem byla snaha pokud možno co nejpodrobněji zachytit vzhled řad, než opravdu úplně zmizí. Na jižní straně s Pegasem, již tři řady směrem od pole zmizely, jsou zde jen vývraty a pařezy. Severní strana je mnohem zachovalejší, kameny některých řad jsou skryty v hustém porostu nebo jsou za oplocením školky. Řady jsme zmapovali jednu po druhé, vzdálenosti i rozměry kamenů.
Kameny větší 1,5 m jsou vyznačeny červeně.

Mapa s vyznačenými kameny nad 1m.

Protože jsme pochopitelně kameny nevyhrabávali, maximálně odstranili jehličí a listí, uvádíme rozměry pouze viditelných částí kamenů.

Pokud se kámen nějak výrazněji lišil od ostatních, tuto zvláštnost jsme rovněž zakreslili a někdy vyfotografovali. Jestliže ještě před několika lety se zde napočítalo přes 2000 kamenů, dnes se počet stěží přehoupne přes devět stovek.

Některé kameny jsou zřetelně opracovány, nemáme teď na mysli pukliny či lomy, vzniklé nejspíš ohřátím a prudkým zchlazením. V těchto kamenech jsou otvory, vždy 2-3cm v průměru a 10-15cm hluboké. Jedním nalezeným kamenem tento otvor dokonce prochází.

Působení vody bychom vyloučili. Otvory se zdají být vytvořeny člověkem. Neměly sloužit k rozlomení kamene, protože se nejedná o tak hmotné kusy, které by se nedaly přepravovat vcelku.

Výjimku tvoří kámen v lokalitě na Špičáku. Pískovec 240x110x40 cm byl navrtán třemi otvory uprostřed v přímce ve vzdálenosti 20 cm od sebe, jež asi měly pomoci při jeho rozlomení. K dokončení práce nedošlo. Pokud tyto otvory byly vytvořeny kovovými nástroji, musela by v otvorech zůstat stopová, ale analyticky rozpoznatelná množství kovu, buď mědi nebo železa.
Bylo by tedy dobré provést srovnávací měření vzorků. Mohlo by to pomoci při datování řad podle toho, jaký kov byl použit. Pozdější opracování jinými metodami nelze samozřejmě vyloučit.

Zajímavé je, že délka kamenů  k šířce je přibližně v poměru 2:1. Vyskytují se často kameny s horní hranou ve směru N-S, nebo kameny na západní straně seseknuté, kameny velmi si tvarově podobné.

U větších kamenů (1m) se často vyskytují červenohnědě zbarvené malé kameny (20cm). Kameny byly původně zasazené v lůžku z drobnějších kamenů, některé mají na spodní straně jakousi podkovu, která je jistě lépe ukotvovala v zemi.

Jeden z nejzajímavějších kamenů se nachází v 5. řadě jižní asi 122 m od cesty. Je to nazelenalý křemenec s bílými žilkami, který se jinde nevyskytuje. Původně dosahoval asi 2 m a je rozlomen na tři části.

Pozornost jsme věnovali kameni Pegas v den jarní rovnodennosti 1998.
Do dobře patrného výřezu v kameni jsme umístili zaměřovací tyčku dlouhou 1 m a sledovali jsme stín.
Po pěti minutách jsme pokládali do důlků v kameni malé kamínky. V době kolem poledne se stín srovnal souběžně s nejdelší rýhou v kameni. Je to náhoda, nebo se díváme na "primitivní" sluneční ukazatel?

Křemenec byl zajisté na tyto hory (myslí se hora Vinařická a Slánská) vynesen na rozdíl od křemencového "kamení" srovnaného do řad nad Kounovem. Podle geologického průzkumu Žebery (1981) ony dinasové křemence a slepence přečkaly rušivé období třetihor a zůstaly na Rovinách do dob, kdy překážely na poli."
Zd. Ministr, Slánský obzor č.5/98

Český Stonehenge je název dosti nesmyslný tam, kde by mohlo jít nanejvýše o český Carnak, ale přesto se neodbytně objevuje na stránkách tisku, i když svá nejlepší léta má už, doufejme, za sebou. Náhorní planina u Kounova mezi Rakovníkem a Louny je od roku 1934 známa 14 (16) řadami kamenů, táhnoucími se přes ni napříč v délce 200 až 300m. Hned tenkrát vyvstala domněnka o jejich megalitické povaze a vysokém stáří. Ve stovkách převahou novinářských článků byly o nich vysloveny nejrůznější domněnky, vyměřovali je přátelé archeoastronomie, ti sem přivedli v 70. letech archeology, pátrali tu geologové. Jakýje výsledek? Řady jsou tvořeny množstvím kamenů menších až malých, nicpodobného bretaňským řadám. Astronomická orientace se neprokázala, žádný doklad o pravěkém stáří nebyl nalezen - zato však stopy orání, které souhlasí s nápovědou starých map a sděleními pamětníků, že původ řad je novodobý: vznikly podle všeho v minulém století při parcelaci panského lesa na úzká dlouhá políčka tak, že větší kamení bylo sneseno na meze pozemků. Podobné mylné řadové lokality byly v době kounovské slávy zjištěny na několika dalších místech v okolí a jsou známy i odjinud, například z Francie. Jsou ovšem i řady charakteru odlišného od západoevropských: na Korsice najdeme řady tvořené menhirovými sochami a ty stojí za zmínku, protože mohou být významé pro objasnění jejich smyslu.
K. Sklenář: Tanec obrů, Není jen Stonehenge 96

Je už to asi takový český syndrom toužebně vzhlížet k světu, co tam všechno je k vidění a zkoumání, ale kdyby v USA měli tolik tisíciletých vsí,  plných zvonic, kapliček, soch, kostelů, a takovou bohatou historii jako máme v Čechách, určitě by se nehanbili za to, že někde v Egyptě mají pyramidy, ale vyhlásili by Ameriku za kontinentální rezervaci a jejich hrdost na původ by konečně nabyla smyslu.  Naproti tomu si ten nepatrný flíček v Evropě své historie už přestal vážit a vesele se v něm  huntuje všechno co nedojí peníze. Proč neobjasňovat  smysl toho co máme doma, ať už je jakýkoliv? Věstonická Venuše taky neměla dva metry a určitě ji nechápeme jako bezvýznamnou prkotinu. Je něčeho dokladem. Čeho jsou dokladem srovnané kameny? Proč stále chybí odpovědi?

Na objev kamenných řad učitelem Patejdlem z Kounova upozornil již v roce 1936
J. Šmíd a J. Korelus.

Přes všechnu snahu o odhalení tajemství řad nám zůstávají opět pouze dohady. Není zdaleka ostudou novinářů, že o kamenných řadách psali oni, zatím co odborníci je přehlíželi. Že neproběhl důkladný a systematický průzkum již dříve a že ze strany lidí povolaných, nebyla nikdy snaha, natož hlubší zájem o vysvětlení jejich existence na našem území, nad tím je dnes již zbytečné lkaní. Řady naštěstí pro někoho, naneštěstí pro všechny, nenávratně mizí nepochopeny. To, že se na rovinách možná někdy v minulém století oralo, nelze brát pro objasnění výskytu řad v úvahu. Dnes také bydlíme na místech starých hradišť a sídlišť, rozoráváme keltské cesty a trosky jejich obydlí, aniž bychom mohli tvrdit, že se tím stávají tyto stavby novodobými.