Timothy Leary znamenal mnoho pro mnoho lidí, a sám odmítal všechny pokusy o zařazení do nějaké kategorie. S oblibou říkal: "máte takového Timothyho Learyho, jakého si zasloužíte." Celkově ho můžeme nazývat filosofem a vědcem, jehož základní motivací byla mezilidská komunikace a porozumění mysli.
Žil v letech 1920 až 1996, a strávil většinu své dospělosti snahou o oživení lidského ducha a pozdvižení úrovně sociálního vědomí. Ve čtyřicátých a padesátých letech pracoval jako psycholog, zdůrazňující lidskou interakci. Snažil se o převrat ve vědě a prosazoval radikální myšlenky (včetně konceptu skupinové terapie). Trvalo téměř 50 let, než APA (Americká psychologická asociace) rozpoznala jeho úspěchy.
Když se Leary v šedesátých letech seznámil s psychedelickými drogami, viděl v nich potenciál pro nové formy psychoterapie a pustil se do výzkumu jejich účinků na lidský nervový systém.
Po experimentech na sobě a svých přátelích přinesl psychedelika na harvardskou katedru psychologie, kde byl zaměstnán.
Jako vědec opatrně navrhoval a pečlivě vyhodnocoval laboratorní pokusy, studující citový, fyzický a sociální vliv psychedelik na dobrovolníky z řad studentů. Se slušným množstvím pozitivních výsledků a zkušenostmi s vedením "sezení" pokračoval na další úrovni: "léčení" zločinců ve věznicích.
Dříve, než mohl dosáhnout nějakých významnějších výsledků, udělaly titulní stránky novin z LSD nebezpečnou novou drogu. Díky tomuto šílenství se stalo LSD nelegálním stejně tak jako heroin a Learyho pokusy byly brzo ukončeny.
Apeloval na vládu, ale ta považovala jeho výzkumy za příliš kontroverzní. Cítil, že se blíží něčemu velkému a tak obětoval profesionální kariéru a pokračoval ve svých pokusech s LSD ze soukromých prostředků v Millbrooku ve státě New York.
Leary pokračoval ve zveřejňování prospěšných účinků LSD a jak se začala formovat šedesátá léta, postavila ho většina médií do role "LSD-gurua".
Jak se droga stávala populárnější, s radostí psal instrukční příručky pro její bezpečné použití. Vyzýval k respektu před drogou a vybízel k vyladění stavu a prostředí ("set and setting") jako ochrany proti špatným tripům. V této době propagoval také svou známé heslo "zapni se, nalaď se, ulétni" ("turn on, tune in, drop out") a vydával knihy s tituly jako Psychedelická zkušenost ("The Psychedelic Experience").
V roce 1966 byl uvězněn za držení drogy ale v roku 1970 z vězení utekl. Nalezl azyl ve Švýcarsku, ale v roce 1973 byl zatčen agenty DEA, vydán do Ameriky a poslán zpět do vězení. Propuštěn byl v roce 1976, když nový soudce nahradil svůho předchůdce.
Když se přestěhoval do Californie, objevil novou technologii měnící mozek a nadšeně podporoval přicházející počítačovou revoluci. V osmdesátých letech psal počítačový software, pokračoval ve psaní knih a přednášení, ale přestože se jeho zájem přesunul z drog k technologii, stále byl považován za onoho LSD-gurua z šedesátých let.
Když u něj lékaři při rutinní prohlídce zjistili rakovinu prostaty, musel Leary čelit vlastní smrtelnosti. Zděšený tajemstvími a tabu, obklopujícími smrt, rozhodl se popsat proces smrti, vytvořit jakýsi plán, který nazval "Plán umírání". Zemřel přirozenou smrtí v 75 letech, ve své vlastní posteli, obklopen přáteli.
[menu životopisu]